Esesáci
Waffen-SS, česky Zbraně SS, byly jednotky SS určené k běžným vojenským operacím. Představovaly německé zvláštní a cizinecké jednotky nacistické armády, na konci války v nich sloužilo přibližně 950 000 mužů, většinou dobrovolníků mnoha národností a vír.
Byly vedeny Heinrichem Himmlerem. Norimberský soud je označil za zločineckou organizaci. Vyvinuly se z dvousetčlenné jednotky Hitlerovy osobní ochranky (die SchutzStaffel der NSDAP, odtud zkratka SS) ještě v dobách, kdy Hitler nebyl kancléřem. Byl v té době vůdcem NSDAP, a jeho ochranka byla ustavena v roce 1929.
Členové Waffen-SS byli převážně dobrovolníci, prošli dobrým tělesným tréninkem, vynikajícím vojenským výcvikem a důkladným ideologickým zpracováním, které mnohdy hraničilo s tím, co dnes označujeme jako vymývání mozků. Byli specialisty na boj s lehkou výzbrojí. Po velmi tvrdém základním výcviku prošli případným speciálním výcvikem. Takže v případě plnokrevných divizí různého typu ovládali mistrně i těžkou výzbroj: dělostřelecké zbraně, tanky, obrněná vozidla různého určení…
Jejich složka SS Totenkopfverbände, jejímž velitelem byl Theodor Eicke vykonávala stráž v koncentračních táborech. Později se tyto oddíly de facto osamostatnily a představovaly samostatnou ozbrojenou složku nezávislou na Waffen-SS. Než se vrátím k Waffen SS tak pár slov o této složce.
Totenkopfverbände (doslova „Jednotky umrlčí lebky“) byla organizace SS odpovědná za správu nacistických Koncentračních a vyhlazovacích Táborů na území Třetí říše a okupovaných územích.
SS-TV vznikla v roce 1933 jako samostatná jednotka v rámci SS s vlastními hodnostmi a velitelskou strukturou. Provozovala tábory po celém Německu a později v okupované Evropě. Mezi ty v Německu patřily například Dachau, Begen-Belsen a Buchenwld, v Rakousku to byl Mauthausen. Tábory jinde v Evropě zahrnovaly Auschwitz-Birkenau v okupovaném Polsku. Správu těchto táborů provázela maximální mlčenlivost.
Funkcí vyhlazovacích táborů byla jednoznačně Genocida. Už jsem o nich psal, netřeba se opakovat. Tito lidé byli plně a naprosto nezpochybnitelně zodpovědní za usnadnění toho, co nacisté nazývali „Konečné řešení“. I zde se kladl velký důraz na utajení, k tomu patřilo i to, že pokud některý tábor splnil svoji roli ve vyhlazování lidí z určitého území, byl kompletně asanován a jeho prostor osazen lesem…
Po vypuknutí druhé světové války v Evropě vznikla z personálu SS-Totenkopfverbände divize SS Totenkopf, jedna z nejlépe vycvičených a organizovaných jednotek Waffen SS. Ta proslula mimořádnou brutalitou, a podílela se na válečných zločinech všude kde operovala.
Na východní frontě se mimo jiné složky SS Totenkopfverbände rekrutovaly mobilní eskadry Einsatzgruppen a jejich podskupiny Einsatzkommanda. Tyto jednotky prováděly masové střílení polských po porážce Polska a sovětských civilistů během Operace Barbarossa.
V těsné spolupráci s ostatními oddíly politické policie likvidovaly Židy, příslušníky inteligence, komunistické funkcionáře a sovětské politické komisaře a Politruky. Dále lidi podezřelé ze spolupráce s partyzány a další skutečné i domnělé odpůrce všude, kde se nacházeli. Byly zapojeny do vraždění inteligence a kulturní elity v Polsku, včetně církevních hodnostářů. Ač v nich působilo jen několik tisíc mužů, převážně ale ne výlučně Němců, mají patrně na svědomí celkem asi 2 miliony mrtvých, z toho přibližně 1,3 milionu Židů.
Veliteli těchto zvláštních jednotek byli příslušníci tajné státní policie, tedy Gestapa, SD, tedy Sicherheitsdienstu a všech složek nyní probíraných SS. Mužstvo tvořili příslušníci gestapa, SD, SS, příslušníci pořádkové policie, zkratka OrPo neboli Ordnungspolizei a hlavně esesáci všeho druhu.
Pro úplnost už uvedu jen označení některých divizí, které byly vytvořeny z příslušníků neněmeckých národů střední a východní Evropy. Na vraždění Židů a dalších nepohodlných skupin obyvatelstva či menšin na území ovládaných národními většinami podílelo neuvěřitelné množství lidí z okupovaných států…
13. horská divize SS Handschar (chorvatská č.1) – vznikla v roce 1943 z chorvatských muslimů pro potřeby protipartyzánského boje. Tuto divizi připomínám mimo jiné proto, že jejím duchovním vůdcem byl největší arabský židobijec, válečný zločinec a osobní přítel Hitlera, velký jeruzalémský muftí, Mohamed Amín al-Husajní
14. divize granátníků SS (ukrajinská č. 1) – mimo jiné se účastnila potlačování Slovenského národního povstání
15. divize granátníků SS (lotyšská č. 1)
19. divize granátníků SS (lotyšská č. 2)
20. divize granátníků SS (estonská č. 1)
21. horská divize SS Skanderbeg (albánská č. 1) – vznikla v dubnu 1944, tvořili ji etničtí Albánci z Kosova
29. divize granátníků SS (ruská č. 1) – vznikla v roce 1941 v Brjansku jako protikomunistická občanská milice. Prováděla protipartyzánské akce v Bělorusku a na Ukrajině, páchala zločiny na civilním obyvatelstvu, brutálně zasáhla při Varšavském povstání v roce 1944.
30. divize granátníků SS (běloruská č.1, uvádí se i jako ruská II.) – sloužili v ní Bělorusové, Rusové, Poláci, Ukrajinci, Tataři, Arméni.
36. divize granátníků SS – z jednotek SS si získala nejhorší pověst.
Velel ji Oberführer SS Oskar Dirlewanger – sadista, který byl roku 1920 uvězněn pro zneužívání mladistvých. Jednotka prováděla ty nejhorší masakry civilního obyvatelstva v Sovětském svazu a v Polsku. Vypalovala vesnice, znásilňovala ženy, loupila. Běžným způsobem tzv. „pacifikace“ bylo, že lidé z vesnice byli nahnáni do kostela nebo největší budovy, kam byly poté naházeny granáty, a celá vesnice byla zapálena, příp. lidé byli upáleni zaživa. Mezi nejznámější zločiny patří vypálení běloruské vesnice Chatyň či masakr ve varšavských čtvrtích Wola a Ochota. Divize se též účastnila potlačování Slovenského národního povstání.
Více se této vraždící soldatesce věnovat nebudu, pro představu to stačí. Pro nás je důležité, že tito lidé se celou dobu podíleli na likvidaci povstání ve varšavském židovském ghettu.
Ordnungspolizei
Ordnungspolizei zkratka OrPo byl název pro pravidelné německé uniformované policejní síly během existence nacistického Německa mezi lety 1936 až 1945.
Název Ordnungspolizei lze doslovně přeložit jako pořádková policie a jsou jí myšleny uniformované policejní jednotky. Tyto útvary bylo poprvé v německé historii zřízeny německým ministerstvem vnitra v létě roku 1936. Zřízení těchto útvarů zapříčilo zařazení běžných německých policejních sil do SS, do kterých byly později převeleny všechny místní, zemské, národní stupně soudních orgánů. Tím došlo ke sjednocení myšlení a praxe.
Policie byla rozdělena do Ordnungspolizei – tedy OrPo čili možno říci běžná policie a do Sicherheitspolizei – tedy SiPo, přeloženo jako bezpečnostní policie. Muži, kteří toužili vstoupit do OrPo, většinou nejprve sloužili tři roky u SiPo. OrPo převzala povinnosti běžné uniformované policie, když pod SiPo začalo spadat gestapo, o něm už jsem psal a KriPo, tedy kriminálka, tak jak ji svět zná i dnes a jejím úkolem bylo vyšetřování různých zločinů jako vraždy apod.
V září roku 1939 byla SiPo spojena s tajnou službou Sicherheitsdienst do hlavního úřadu pro obranu říše s komplikovaným názvem Reichssicherheitshauptamt a asi dost známou zkratkou RSHA.
Ordnungspolizei spadala pod velení SS Oberstgruppenführera Kurta Daluegeho, který vše hlásil Reichsführerovi-SS Heinrichu Himmlerovi, jenž jako nejvyšší velitel SS měl pod kontrolou i tyto složky. Daluege jí velel i v době potlačování postání ve varšavském ghettu.
Tento člověk je ale spjatý i s naší zemí. Po Heydrichově smrti byl dne 4. června 1942 jmenován novým zastupujícím říšským protektorem Protektorátu Čechy a Morava se sídlem na zámku v Dobříši, kam se odstěhoval i s rodinou. Hned po příjezdu vyhlásil stanné právo a zahájil akci, která vešla do dějin pod názvem heydrichiáda. Jeho působení je spojeno s vyhlazením Lidic, Ležáků a téměř s 1400 popravami českých vlastenců. Dne 20. srpna 1943 byl pro onemocnění Hitlerem odvolán.
Po skončení druhé světové války byl britskými úřady vydán na žádost československé vlády do Československa, kde byl mimořádným lidovým soudem odsouzen k smrti a popraven dne 23. října 1946 v Praze. Byl pohřben do neoznačeného hrobu na Ďáblickém hřbitově.
Od roku 1941 bylo OrPo rozděleno na následující úřady: No raději ne. Bylo jich moc. Vyberu ten, který měli vliv na okupační správu obsazených území a to co sledujeme – vraždění židů.
Mezi lety 1939 až 1945 Ordnungspolizei udržovala oddělené vojenské formace, nezávislé na hlavních policejních úřadech v Německu. První podobné formace byly policejní prapory, založené za účelem dodržování zákonů na okupovaných územích a k protipartyzánským operacím.
Policejní prapory spadaly pod velení místních vyšších velitelů SS a Policie a byly nejčastěji používány jako bezpečnostní síly hlídkující v židovských ghettech v Polsku. Policejní prapory byly jedním ze dvou hlavních zdrojů, ze kterých Einsatzgruppen získávala členy. Dalším byl, jak už víme Waffen-SS. V roce 1942 utvořily policejní prapory 28 policejních pluků. Mnoho z nich zažilo bojové akce na východní frontě při ústupu německé armády.
Nutno poznamenat, že běžná vojenská policie Wehrmachtu byla oddělená od Ordnungspolizei.
