Praha Jeruzalém

Můj rozhovor pro ALL ISRAEL NEWS s jediným žijícím izraelským vůdcem, který kdy zlikvidoval cizí jaderný program.

Autor: Joel C. Rosenberg, 30. května 2022

ROSENBERG: Tehdy mu sebrali notebook a nabourali se do něj a byl to poklad?

OLMERT: Vrátili se a ukázali mi obrázky (které byly v notebooku jaderného bosse) a bylo naprosto zřejmé, že mají jadernou energii.....

Pořídili jsme satelitní snímky, ale bylo to velmi obtížné, protože zařízení už bylo zakryté.....

Takže jsme museli najít jiné způsoby (jak potvrdit, že jde o jaderný reaktor).

(POZNÁMKA: Olmert mi popsal, jak osobně vybral šest izraelských zpravodajských agentů a poslal je hluboko do Sýrie, aby to tajně prozkoumali a vrátili se s důkazy).

Po týdnu se vrátili s písemnou zprávou, kterou každý z nich podepsal, a jednomyslně se domnívali, že se jedná o reaktor určitého typu. A doporučili, aby byl co nejdříve zničen.

Teď tu nechci zabíhat do všech podrobností. Napsal jsem je ve své knize.

(POZNÁMKA: Před několika lety vydal Olmert své paměti v hebrejštině. V březnu vyšlo anglické vydání).

Kritickým bodem, který zaměstnával mé myšlenky, byl zásadní rozdíl mezi touto událostí a rozhodnutím, které Menachem Begin přijal v roce 1981, aby zničil atomový reaktor v Iráku.

Ať už to bylo z jakéhokoli důvodu, syrská vláda dostala informace, zpravodajské informace (v létě 2007), že Amerika a Izrael plánují na podzim 2007 zaútočit na Írán a Sýrii.

(Domnívali se, že) Amerika zaútočí na Írán, aby zničila všechna jeho jaderná zařízení a Izrael zničí Sýrii v návaznosti na druhou libanonskou válku.

Jednalo se o mylné zpravodajské informace. Ale Syřané (to nějak slyšeli, uvěřili tomu a) rozhodli se, že to nemohou ignorovat.

Takže v důsledku toho připravili veškerý svůj raketový arzenál, aby byl aktivován v případě, že Sýrie bude napadena Izraelem.

Někdy v létě vytáhli ze svých tunelů všechna odpalovací zařízení raket dlouhého doletu a všechny své rakety umístili na odpalovací zařízení. A my jsme (najednou) měli k dispozici jejich seznam cílů - jejich databázi cílů - který si připravili.

Každý cíl představoval jedno ze strategických míst v Izraeli. Jejich rakety byly namířeny na naše ropné rafinerie....všechny naše vojenské základny v Izraeli od severu na jih až po centrum Tel Avivu a budovyAzrieli. Na co si vzpomenete.

Tři sta raket - s doletem, který může dosáhnout každého bodu v Izraeli - bylo připraveno k odpálení.

Teď, za předpokladu, že všechno ostatní bylo hotovo, prozkoumáno, analyzováno, dlouze prodiskutováno - že se jedná o atomový reaktor (v Sýrii) a že tento reaktor bude aktivován během dvou nebo tří měsíců, že je vyroben pouze za jediným účelem, k výrobě atomových bomb a tak dále a tak dále - hlavní problém, který jsme museli řešit, byl následující: Jak můžeme zaútočit na Syřany, když všechny jejich rakety jsou na odpalovacích zařízeních a během několika minut po zahájení útoku stisknou tlačítko a během několika hodin bude každý strategický bod v Izraeli napaden raketami dlouhého doletu, aniž by kdokoli o čemkoli věděl? Najednou bude celá země zasypána raketami a nikdo nebude vědět proč.

ROSENBERG: A izraelský systém protiraketové obrany nebyl tak vyspělý, jako je zjevně dnes.

OLMERT: V té době nebyl schopen blokovat rakety dlouhého doletu tohoto typu.

Stále nemáme systém, který by je dokázal blokovat, víte, s naprostou jistotou ještě ve vzduchu.

Takže (dnes), pokud vystřelí 300 raket, jich možná 150 dopadne na strategické pozice v Izraeli.

V té době by nám trvalo 96 hodin, než bychom Sýrii zničili. Ale za 96 hodin by mohly způsobit škody, které by způsobily smrt tisíců lidí.

Takže dilema bylo následující: Na rozdíl od Iráku, kde jsme riskovali osm letadel, tady budeme riskovat také osm letadel, ale pokud zmáčknou tlačítko, pak je celý Izrael pod útokem a zemřou tisíce lidí.

Co teď uděláme?

Počkáme s rizikem, že vyvinou atomový reaktor, nebo půjdeme do války, což by mohla být strašná katastrofa?

A (reaktor) byl 700 metrů od řeky Eufrat, což znamená, že podél celé řeky Eufrat, kdykoli někdo zemře, bude Izrael zodpovědný za zamoření celé země.

ROSENBERG: To, co popisujete, je to, co si vymýšlí spisovatelé thrillerů - nejhorší možný scénář - ale vy jste ho prožil.

OLMERT: Ano a tím jsme museli projít.

Otázka zněla: Když už má začít celková válka, proč na ně nezaútočit hned ze začátku s naprostým překvapením a nezničit všechny rakety dřív, než je vystřelí?

Předpokladem bylo, že když zaútočíme jen na atomový reaktor v severovýchodní části Sýrie, tak oni ty rakety vystřelí a pak to budeme muset udělat my (zasáhnout jejich rakety), ale to už bude poté, co Izrael utrpí už první vlnu útoku.

Na druhou stranu, pokud Izrael zahájí - z ničeho nic - komplexní útok na Sýrii, zničí to celý svět, který si řekne: „Co se vám to sakra stalo? Proč jste zaútočili na celou Sýrii? Je to proto, že si myslíte, že jste v druhé válce v Libanonu nebyli dost úspěšní a teď chcete tohle? Vždyť jste blázni, jste nezodpovědní, jste bezohlední, jak se na vás může člověk spolehnout?“.

A tak dále a tak dále.

Na druhou stranu, když to neuděláme, tak možná budeme mít tisíce obětí.

A také, jak se připravit na případnou rozsáhlou válku, aby si nikdo nevšiml, že to děláme, abychom Syřanům nenaznačili, co máme v plánu, protože oni už mají pocit, že proti nim chystáme válku?

Takže když si všimnou, že děláme nějaké pohyby v Izraeli, řeknou si: „Hej, oni se na nás vlastně chystají zaútočit.“ To je přece jasné.

Takže nejenže budou střílet na Izrael po izraelském útoku, ale budou na Izrael střílet preventivně. Takže to bude ještě horší.

Takže to byla tato dilemata, která jsme museli řešit.

(POZNÁMKA: Právě v tomto bodě válečného plánování se Olmert se svými poradci rozhodl požádat Američany, aby reaktor zničili místo Izraele).

Měl jsem nápad, že požádám Ameriku, aby atomový reaktor zničila.

Důvodem, proč jsem o tom uvažoval, nebylo to, že bych jakkoli pochyboval - byť jen na vteřinu - o tom, že to Izrael dokáže sám. Dokázali bychom to stejně dobře, možná dokonce lépe - izraelské letectvo - než americké letectvo. O tom není pochyb.

Šlo o to, že když jsem jednal se Syřany, měl jsem na mysli Íránce.

Byl jsem si vědom toho, že Íránci neberou tak vážně varování a hrozby přicházející z Izraele a také z Ameriky. „Hej, lidi, raději si dávejte pozor. Nezačínejte s jadernými zbraněmi, protože my je zničíme.“ To je pravda.

Pokud Amerika, nikoli Izrael, zničí atomový reaktor v Sýrii a oficiálně veřejně oznámí: „Udělali jsme to, protože jsme slíbili, že nedovolíme žádné nedemokratické vládě v žádné části světa vyrábět atomové zbraně - udělali jsme to Sýrii, protože to je náš závazek,“ pak jsem (viceprezidentu) Dicku Cheneymu a Georgi W. Bushovi jako dobrým přátelům řekl: „Jakmile to uděláte, vlastně zabijete dvě mouchy jednou ranou.“

1. Zničíte atomový reaktor v Sýrii.

2. Zároveň vyděsíte Íránce natolik, že si s vámi druhý den sednou úplně jinak.

Proto jsem to navrhl Georgi Bushovi.

Dick Cheney byl zcela na mé straně.

Ale (ministr obrany) Bob Gates byl zcela proti.

A byl hlasem mnoha lidí v administrativě, kteří říkali, že „Olmert zatahuje Bushe do dalšího konfliktu na Blízkém východě“.

Měl už války v regionu) dost. Měl pocit, že bychom to neměli dělat.

A Gates, jak píše ve své knize „Povinnost“, přišel za Georgem Bushem a řekl mu: „Poslyšte, (musíte) Olmerta varovat nejen před tím, že my (Spojené státy) to neuděláme (nevyřadíme syrský reaktor), ale pokud to Olmert udělá a pokud bude ignorovat vaše rady, (pak) musíte zastavit zvláštní vztahy s Izraelem.“ A tak se i stalo.

To je to, co řekl. To je to, co napsal ve své knize a řekl prezidentovi.

(POZNÁMKA: Četl jsem Gatesovu knihu a přesně takhle Gates píše o své radě Bushovi. Viz strana 175 vydání pro Kindle.)

Takže prezident Bush mi (13. července 2007) řekl, že Amerika to nemůže udělat.

A poradil mi, že my (Izrael) bychom to také neměli dělat a že (místo toho) vyvineme diplomatické úsilí.

(POZNÁMKA: Ve svých pamětech z roku 2010, „Decision Points“, Bush vzpomíná, že Olmertovi řekl: „Nemohu ospravedlnit útok proti suverénnímu státu, pokud se mé zpravodajské služby nepostaví a neřeknou, že jde o zbrojní program.“ Bush poté napsal: „Řekl jsem mu, že jsem se rozhodl pro diplomatickou variantu podpořenou hrozbou síly.“ - viz strana 421 vydání pro Kindle).

Prezidentovi jsem řekl: „Prezidente Bushi, zcela respektuji vaše rozhodnutí, že to Amerika neudělá. Ale konečná odpovědnost za existenci Izraele a jeho bezpečnost leží na mých bedrech, nikoliv na vašich.“ A tak jsem rozhodl.

Pokračivání příště...

 

01. 06. 2022 05:54 99 Daniel Žingor Zdroj: All Israel news

Klíčová slova

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem