Palestinský a íránský režim ignorují vlastní pokryteckou politiku.
Autor: Arlene Bridges Samuelsová 2. října 2022
Izraelci oslavili nový židovský rok 5783 svými tradičními Dny bázně, které začaly svátkem Troubení – nazývaným také Roš hašana (hlava roku) – ve dnech 25.-27. září. Ve čtvrtek před Roš ha-šana se na náměstí u Západní zdi tísnilo asi 35 000 lidí, kteří se zde modlili.
Zvuk stovek beraních rohů (šófarů) prosytil vzduch, když o dva dny později začínal svátek. Rodiny a přátelé hodovali na bohatých pokrmech, k nimž patřilo namáčení jablek do medu doprovázené srdečnými pozdravy: „Ať se nám líbí sladký nový rok“ a „Ať jste zapsáni v knize života“.
Dny bázně překypují oslavami, introspekcí a pokáním. Těchto deset dní končí Dnem smíření (Jom kipur), nejsvětějším dnem v roce. V období 25 hodin od západu slunce 4. října do západu slunce 5. října je to státní svátek. Země se téměř celá uzavírá, mnoho lidí se postí a navštěvuje synagogu – dospělí mají den volna – a děti vesele jezdí na kolech po ulicích bez provozu.
Po projevech prezidenta Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse a íránského prezidenta Ebrahíma Raisiho na Valném shromáždění OSN minulý týden však není překvapivé, že přání „sladkého nového roku“ Izraeli nezaznělo. Koneckonců oba vůdci by nejraději, aby byl jediný židovský národ na světě vyhlazen.
Abbás i Raisi se zdokonalili v umění obracet pravdu naruby a projevují přitom neuvěřitelnou míru pokrytectví. Své projevy dolaďují tím, že drží fotografie teroristů a chválí je jako hrdinné mučedníky na svatých misích.
Pan Abbás strávil 47 minut v OSN oslavováním svého vlastního vedení a tvrzením, že Palestinci jsou obětí Izraele. Definoval Izrael jako apartheidní národ, který obvinil z masakru tisíců dětí a z útoků na islámská a křesťanská svatá místa. Tvrdil také, že Izrael není mírovým partnerem. Přesto tento diktátor, který žije v mnohamilionovém domě v Ramalláhu a zůstává u moci o mnoho let déle než čtyři roky, na které byl zvolen, od roku 2009 vzdorně odmítá přímá jednání s izraelskými představiteli.
Svůj projev přerušil tím, že držel v ruce četné fotografie, včetně fotografií Násira abú Hamída, který zavraždil sedm Izraelců a o vraždu dalších dvanácti se pokusil. Hamid je kvůli několikanásobnému doživotnímu trestu od roku 2002 ve vězení. Byla mu diagnostikována rakovina, byl poslán do několika izraelských nemocnic a převezen na léčbu k odstranění nádorů plic. Jeho stav je stále nevyléčitelný. Abbás označuje Hamída a vězněné teroristy za „hrdinné mučedníky“ a „živé svědomí našeho lidu“.
Podle izraelských a palestinských médií pak Abbás v pondělí telefonicky pozdravil ministra obrany Bennyho Gantze a prezidenta Isaaca Herzoga s přáním k svátku Roš ha-šana. Přinese však rok 5783 výzvu svým palestinským teroristům, aby přestali napadat a vraždit Izraelce?
Abbás a Raisi sdílejí stejnou příručku lží a pokrytectví. Nepřijímají žádnou odpovědnost za ničivý dopad své politiky na vlastní lid a oba jsou rozčarováni Spojenými státy. Jejich nadávky vůči Izraeli jsou však ještě intenzivnější. Raisi totiž vystoupil na pódium OSN a spustil proud lží, v nichž označil Izrael za „divokou mocnost“.
Stejně jako Abbás obvinil Izrael ze zabíjení žen a dětí v „temném vysvědčení sionistického režimu“. Dále označil Gazu za největší vězení na světě. Nepadla samozřejmě ani zmínka o jednostranném rozhodnutí Izraele stáhnout se z Gazy v roce 2005, kdy – za bývalého premiéra Ariela Šarona – muselo 8 000 Izraelců opustit své domovy, podniky, školy a synagogy.
Typické je, že nepadla ani zmínka o Hamásu, Raisiho nenávistné náhražce, která záměrně vystavuje nebezpečí civilní ženy a děti. A to od islámského teokrata, který dříve působil jako soudce prokuratury, jenž nařídil zabít tisíce Íránců. Generální tajemnice Amnesty International Agnes Callamardová to komentovala slovy, že Raisi je „chmurnou připomínkou toho, že v Íránu vládne beztrestnost“.
Během Raisiho projevu v OSN protestovali Íránci po celém Íránu proti smrti Mahsy Aminiové, 22leté Kurdky, která zemřela při zadržení „mravnostní policií“. Její zločin? Neměla na hlavě přijatelnou pokrývku hlavy, jak vyžadují přísné zákony Islámské republiky o ženském odívání.
Protesty se ve skutečnosti soustředí na mnohem víc než jen na oblečení. Jde o občany žijící od roku 1979 pod utlačovatelským režimem – režimem, který se více zajímá o vývoj jaderné zbraně hromadného ničení než o zmírnění bídy vlastního lidu. V roce 2019 vypukly demonstrace kvůli cenám pohonných hmot. Při následném potlačení demonstrací bylo podle agentury Reuters zabito 1 500 lidí.
Můžeme se modlit, aby současné protesty nevedly ke stejným nebo vyšším statistikám. Zprávy se však neobjevují důsledně, protože íránský režim používá průběžné výpadky internetu. Již dříve byly vypnuty sociální sítě Facebook, Twitter, WhatsApp a Telegram. Media Line uvádí, že za dva týdny protestů zatím zemřelo 50 lidí, ale celkový počet bude pravděpodobně vyšší. Stovky lidí byly zatčeny, včetně novinářů.
Raisi, jehož historie je ukazatelem bezohlednosti, plní svůj slib, že se „rozhodně vypořádá“ s občany, které považuje za hrozbu pro to, co nazývá bezpečností a klidem v Íránu.
Stejně jako Abbás, i Raisi před odchodem z pódia držel v ruce obrázek. Byl na něm usměvavý Qasem Soleimani, velitel Sboru islámských revolučních gard (IRGC). Raisi ho pochválil jako mučedníka usilujícího o svobodu. Soleimaniho úsměv nemůže vymazat skutečnost, že tento brutální vojevůdce dohlížel na tisíce mrtvých a zmrzačených amerických vojáků, kteří sloužili během války v Iráku. Soleimani 20 let velel teroristickým akcím IRGC proti Izraeli v Sýrii a na dalších místech po celém světě. Spojené státy Soleimáního zabily v roce 2020 prostřednictvím dronu na bagdádském mezinárodním letišti.
Abbás a Raisi pronesli v OSN každý jedno opovrženíhodné tvrzení. Abbás ve svém dlouhém seznamu lží trvá na tom, že je ochoten jednat, ale Izrael to odmítá. Raisi trvá na tom, že jejich jaderné snahy jsou mírové. Důkazy proti oběma tvrzením jsou zdrcující.
Občané světa se nesmí nechat chytit do pasti rozšířené propagandy, zejména když dlouhá ruka íránského teroru zasahuje do mnoha částí světa včetně Spojených států.
Přesto je příliš mnoho lidí klamáno. Zůstává odpovědností křesťanů, Židů a všech, kteří přijímají pravdu o podvodech palestinských a íránských vůdců, aby se postavili jako nositelé pravdy ve vztazích, sociálních médiích a prospěšných reformách a zároveň se modlili, aby se „stala Boží vůle jako v nebi, tak i na zemi“. Bez ohledu na stav světa se můžeme plně spolehnout na našeho Pána Ježíše a na pravdy, které nám Bůh poskytl v Bibli.
