Praha Jeruzalém

Izraelský propagátor „národní jednoty“ měl tu drzost, že v případě vítězství Likudu ve volbách 1. listopadu navrhl „rozhovor o konci země“.

Autor: Ruthie Blumová, JNS, 25. září 2022

Ve víkendových rozhovorech před svátkem Roš hašana pronesl izraelský ministr obrany Benny Gantz prohlášení, které vysvětluje jeho špatné výsledky v průzkumech veřejného mínění. Ve spojení se čtvrtečním projevem premiéra Jaira Lapida na Valném shromáždění OSN – v němž katapultoval mrtvou otázku palestinské státnosti zpět do centra pozornosti – to představovalo dokonalý obraz odtržení levicového bloku od voličské veřejnosti.

„Pokud se (lídrovi opozice a bývalému premiérovi Benjaminu) Netanjahuovi podaří vytvořit úzkou, extremistickou koalici, což není pro Izrael dobré,“ řekl v sobotu večer v rozhovoru pro Kan 11 News, „pozvěte mě na rozhovor o konci země.“

Stalo se běžnou politickou praxí zveličovat hrozivé důsledky vítězství protivníka. Ale připravovat chvalozpěv na židovský stát při jeho vstupu do nového roku je za hranou.

Od Gantze je to obzvlášť hanebné. Nejenže svou nejnovější stranu pojmenoval „Národní jednota“, ale na Channel 13 tvrdil, že „klíčem k vedení státu Izrael je schopnost spojit pravici a levici“.

Tento druh rozporu v pojmech charakterizoval koalici, která se nedávno rozpadla a vynutila si páté kolo voleb do Knesetu za tři a půl roku. Je to jen jeden z důvodů, proč si Gantz zaslouží výprask, který se od něj očekává u volebních uren. Dalším je jeho naprostá ignorace lidových nálad.

Podle Gantze jsou třemi možnostmi široká koalice jednoty pod jeho vedením, „extremistická“ Netanjahuova vláda nebo „volby navždy“. Je zajímavé, že tyto možnosti považuje za jediné, když podle průzkumů získá asi 12 křesel oproti 23 křeslům Lapidovy strany (Ješ Atid) a 34 křeslům Netanjahua (Likud).

Co se týče „vhodnosti pro premiérský post“, je na tom stejně špatně, neboť drtivé procento voličů řadí Netanjahua vysoko na první místo, Lapida na druhé a Gantze až na třetí. Jinými slovy, pokud někdo stojí v čele bloku proti Netanjahuovi, je to Lapid, nikoli Gantz.

Ten navíc tvrdí, že nebude sestavovat vládu s antisionistickým Společným (arabským) seznamem, takže se nemůže přiblížit potřebné většině 61 křesel, aniž by od podpory vlády vedené Likudem odlákal strany haredi (ultraortodoxní). Tato kalkulace je dokonce součástí jeho reklamní kampaně.

Potíž je v tom, že koalice, kterou si představuje, musí zahrnovat stranu Jisrael bejtejnu ministra financí Avigdora Liebermana, která má averzi vůči haredim a naopak. Vzájemná nevraživost je ještě legendárnější než mezi Lapidem a haredim.

Na druhou stranu, na ničem z toho vlastně nezáleží, protože ani Lapid, ani Gantz nedokážou matematiku zpřesnit. Gantz zjevně doufá, že se mu podaří podobný kousek jako bývalému premiérovi Naftalimu Bennettovi, který sehnal koalici, když jeho strana měla jen sedm křesel (ta se vzápětí snížila na šest a nakonec na pět).

Na otázku ohledně legitimity takové vlády – zejména ve světle poznámky bývalého náčelníka generálního štábu Izraelských obranných sil Gadiho Eizenkota (číslo tři na kandidátce Národní jednoty), že 12 křesel je v tomto ohledu nedostatečných – vyjádřil Gantz přesvědčení, že strana v příštích týdnech početně nabobtná.

Jde o nesplnitelný sen, kterému nikdo nevěří, že se stane skutečností. V každém případě by po svém neomluvitelném výroku o zániku Izraele v případě demokraticky zvolené většiny Likudu s Netanjahuem v čele udělal dobře, kdyby přestal počítat imaginární mandáty a začal se věnovat jomkipurskému pokání.

Ruthie Blumová je izraelská novinářka a autorka knihy „To Hell in a Handbasket: Carter, Obama a arabské jaro“.

27.09.2022 05:25 Daniel Žingor135Zdroj: World Israel News

Klíčová slova