Chrámová hora ve skutečnosti není v našich rukou

Chováme se, jako bychom my byli Římané a Arabové Židé – ale to, že Chrámovou horu ovládají Arabové, je znamením našeho vyhnanství. Názor...

Autor: Yshai Amichai 27.4.22 8:11

Arabové mají na Chrámové hoře své stavby. Mají Skalní dóm, mešitu Al Aksá a další stavby. Co tam máme my?

Je pravda, že Židé mají vojenskou a politickou kontrolu nad Chrámovou horou, ale pouze obecně jako „Izraelci“, nikoli jako Židé. S Araby sdílíme naši národní identitu a sloužíme jejich zájmům, a i v tomto případě jsme vnímáni jako okupační armáda.

Naši kontrolu nad Chrámovou horou neuznává ani naše vlastní vláda. Předali jsme kontrolu zpět islámskému Waqfu, jordánskému fondu, který kontroluje a financuje jordánský král. Tento „waqf“ je v podstatě nadační fond pro správu majetku ve vlastnictví muslimů.

Bůh vyslyšel naše modlitby a vrátil nás do Země izraelské a na samotnou Chrámovou horu, do Svatyně svatých, ale my se chováme, jako bychom zde byli západními kolonisty nebo okupační armádou.

Okupační armáda?

Podle zavedeného precedentu by se Židé modlili u Západní zdi, muslimové na Chrámové hoře a křesťané v různých kostelech. Pro Židy to bylo přijatelné, protože nám v minulosti nebyl přístup na Chrámovou horu téměř umožněn a my jsme si na to zvykli. Naši vlastní rabíni dokonce varovali, abychom tam nechodili, abychom nechtěně neznesvětili nejsvětější místo judaismu.

Přesto se tento plán neuskutečnil. Arabové odmítli plán rozdělení OSN a Jordánsko násilně převzalo kontrolu nad Starým městem Jeruzaléma, vyhnalo všechny Židy a zakázalo nám vstup. Náměstí u Západní zdi bylo proměněno ve smetiště a staleté synagogy byly vyhozeny do povětří. Pro Židy neexistoval žádný „status quo“ ani náboženská svoboda. Ze zdí Starého města se na nás střílelo.

Jako bychom byli Římané

S každým novým přečinem, kterého se Římané dopustili a který znesvětil posvátnost Chrámu nebo Chrámové hory, se Židé stále více rozzuřovali a byli ochotni se bouřit a vzbouřit proti Římu. Vzbouřili jsme se několikrát a byli jsme ochotni za Chrámovou horu hromadně zemřít.

Chrámová hora byla tehdy stejně citlivým místem jako dnes, ale ze zřejmějších důvodů. Nacházela se tam Svatyně svatých Izraele, sídlo Božího trůnu na zemi a Dům jeho slávy. Její posvěcení je pro Izrael národní povinností v souladu s přísnými požadavky Tóry a s vážnými důsledky jejího selhání.

Avšak více než služba Bohu a posvěcení jeho svatyně slouží Chrámová hora neboli samotný Chrám se svým oltářem a nádvořími k definování Izraele jako národa. Bez ní je Izrael jako tělo bez duše.

A přesto se Arabové ironií osudu vydávají za Židy minulosti, brání posvátnost Chrámové hory a jsou rozhořčeni přítomností policie. Při každé židovské zmínce o návratu na Chrámovou horu se Arabové zuřivě bouří a odsuzují znesvěcení své mešity, jako by to byl židovský chrám.

Arabové jsou ochotni za svou mešitu na Chrámové hoře zemřít, stejně jako Židé v minulosti, kteří byli ochotni zemřít za svůj Chrám, a jsou ochotni se kvůli tomu hromadně vzbouřit proti Izraeli a rozpoutat náboženskou válku. Na druhé straně se Židé bojí Araby urazit a podnítit jejich hněv a ustupují jejich nehorázným požadavkům.

Arabové znesvěcují Boha a jeho svaté jméno, které zůstává spojeno s Chrámovou horou. Jejich přítomnost na Chrámové hoře je znesvěcením.

Yshai Amichai je otcem šesti dětí a autorem s právnickým vzděláním, který ve svých knihách obhajuje dodržování Tóry jako národní ústavy. Kontaktovat ho můžete na adrese: yshaia@gmail.com