Úkolem médií je informovat o faktech. Čtenáři Associated Press a Agence France-Presse si zaslouží znát úplný obraz.

Autor: Gidon Ben-Zvi, Honest Reporting, 27. prosince 2021.

Izraelský kabinet 26. prosince schválil plán rozvoje Golanských výšin v hodnotě přes 300 milionů dolarů. Iniciativa usiluje o zdvojnásobení počtu obyvatel nejsevernější části země na přibližně 100 000, plnou nových obcí spolu s modernizací infrastruktury a dopravy.

Agentura Associated Press (AP) následně tento krok izraelské vlády vylíčila jako ránu mírovému procesu:

„Upevnění izraelské kontroly nad územím by zkomplikovalo jakýkoli budoucí pokus o uzavření míru se Sýrií, která si Golanské výšiny nárokuje.“

Agence France-Presse (AFP), další přední zpravodajská služba, jako by delegitimizovala přítomnost Židů, konkrétně v tomto regionu:

„V něm (tomto návrhu) se počítá s vynaložením 1 miliardy izraelských šekelů na bydlení, infrastrukturu a další projekty, jejichž cílem je přilákat do oblasti zhruba 23 000 nových židovských osadníků…“.

Sýrie je součástí protiizraelské „osy odporu“

Načasování rozhodnutí izraelské vlády schválit plán Golanských výšin se shoduje s rostoucími machinacemi Islámské republiky v Sýrii, především se snahou oživit regionální alianci známou jako „Osa odporu“. Někteří odborníci tvrdí, že v reakci na nedávné dohody mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi o normalizaci vztahů, usiluje Teherán o posílení vazeb se svými blízkovýchodními teroristickými zmocněnci.

V prosinci 2020 bývalý íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že Teherán a Damašek mají společný cíl zničit Izrael:

Íránská islámská republika bude i nadále podporovat syrskou vládu a lid jako našeho strategického spojence a budeme stát při Sýrii až do jejího konečného vítězství… (potírání) sionistických okupantů a terorismu je společným cílem obou národů.“

Přesto článek agentury Associated Press zcela ignoruje roli syrské vlády v podněcování násilí na severní hranici Izraele. Od začátku občanské války v Sýrii před více než deseti lety byly Izraelské obranné síly (IDF) nuceny podniknout stovky úderů proti vojenským objektům v reakci na kroky Íránu, který se v zemi snaží vytvořit trvalou oporu, a na snahy o přepravu moderních zbraní teroristickým skupinám, jako je libanonský Hizballáh.

Mnozí analytici si proto odvetná opatření židovského státu vykládají jako dvojí vzkaz: Za prvé, že Izrael nikdy nedovolí Íránu vytvořit na svých hranicích předsunuté základny a za druhé, že Jeruzalém považuje Damašek za odpovědný za usnadnění ambicí Teheránu zničit židovský stát.

Tím, že agentura Associated Press líčí nedávné rozhodnutí izraelské vlády ohledně Golanských výšin jako „komplikující jakýkoli budoucí pokus o uzavření míru se Sýrií“, bezstarostně ignoruje hlavní katalyzátor pokračující nestability: Íránskou islámskou republiku.

Měl by Izrael uzavřít mír s válečným zločincem?

Izraelský premiér Naftali Bennett v souvislosti s plánem rozvoje uvedl: „Každý znalý člověk na světě chápe, že je lepší mít izraelské výšiny, které jsou klidné, vzkvétající a zelené, než tu druhou alternativu.“

Z toho lze rozumně odvodit tu druhou nejpravděpodobnější alternativu.

V září vysoká komisařka OSN Michelle Bacheletová jasně uvedla, že konflikt (občanské války) v Sýrii zabil více než 350 000 lidí, a zároveň poznamenala, že tento údaj je „podhodnocený oproti skutečnému počtu zabitých“.

Podle šetření Global Public Policy Institute použil režim Bašára Asada chemické zbraně více než 300krát. Celkem bylo nuceno opustit své domovy přibližně 12 milionů Syřanů.

Tyto informace se ovšem (těmto agenturám) nějak nepodařilo vměstnat do zpravodajství o tom, jak se Izrael vyrovnává s nepřátelským severním sousedem.

Problém s Židy žijícími na Golanech

Agentura AP tedy, pokud jde o poskytnutí zásadních souvislostí o současné geopolitické realitě, selhává, nicméně AFP jde až tak daleko, že naznačuje, že plán izraelské vlády pro Golanské výšiny je státem posvěcenou rasovou diskriminací:

„Izraelská vláda v neděli schválila plán za 317 milionů dolarů na zdvojnásobení počtu židovských osadníků na Golanských výšinách…“ (zvýraznění zdvojnásobení).

Za prvé, vládní plán má zvýšit počet všech Izraelců žijících na Golanských výšinách: Židé, křesťané, muslimové atd. Pro Izraelce, kteří hledají pracovní příležitosti, tato iniciativa vytvoří 2 000 pracovních míst a z Golanských výšin udělá hlavní město Izraele pro obnovitelné zdroje energie.

Tady je ovšem třeba podrobněji popsat skutečné demografické složení regionu. V současné době žije na Golanských výšinách přibližně 53 000 lidí: Na Golanských výšinách žije 27 000 Židů, 24 000 Drúzů a asi 2 000 Alavitů (etnická náboženská skupina vycházející ze šíitského islámu).

To, že se AFP zaměřuje výhradně na vyhlídku, že se do regionu přestěhují další Židé, je proto znepokojující.

Média prosazují mýtus o Izraeli jako o uchvatiteli půdy

Agentury Associated Press a AFP fakticky přeměnily rozhodnutí Jeruzaléma investovat do rozvoje a bezpečnosti svých občanů ve falešný obraz Izraele jako jakéhosi „uchvatitele země“.

Ve skutečnosti izraelská vláda dělá to, co mají dělat všechny vlády, tj. zajišťuje blahobyt všech občanů bez ohledu na jejich původ; to je v příkrém rozporu s devatenáctiletým obdobím končícím v roce 1967, kdy po sobě jdoucí syrské režimy neinvestovaly do místní infrastruktury a služeb.

Pod izraelskou kontrolou byly vybudovány elektrické a vodovodní systémy, stejně jako zemědělská zařízení a zdravotní kliniky.

Pokud jde o právní status Golanských výšin, agentury AP, AFP a další média je označují za „dobytá“ území. Skutečnost je však složitější. V důsledku syrského útoku na Izrael v šestidenní válce v roce 1967 převzal Izrael kontrolu nad částí Golanských výšin. Izraelsko-syrská dohoda o odtržení z roku 1974 mezi nimi stanovila nárazníkovou zónu a pozorovatelské síly OSN, které dohlížely na její provádění.

Izraelské právo bylo na Golanské výšiny aplikováno Knesetem 14. prosince 1981.

V roce 2019 tehdejší americký prezident Donald Trump uznal strategický význam regionu pro židovský stát, když uznal izraelskou svrchovanost na Golanech.

Úkolem médií je informovat o faktech příběhu. Čtenáři Associated Press a Agence France-Presse si tedy zaslouží znát úplný obraz.