Cvrlikali si o tom vrabci na okapech střešovické nemocnice. Tím kandidátem na ministra, kterého hodlá prezident Zeman Petru Fialovi (potažmo celé 5koalici) dle svých vlastních slov „vetovat“, má být Jan Lipavský.
Autor: Lubomír Stejskal, Nevidotelný Pes, 22. listopadu 2021
Usednout by měl v Černínském paláci jako šéf resortu zahraničních věcí. Prezident má prý problém s jeho vztahem k Izraeli. Být na jeho místě, měl bych s Janem Lipavským v této věci problém rovněž. (Což neznamená, že bych s jinými jeho postoji, které se netýkají Izraele, nesouhlasil.)
V čem se lišíme?
Jan Lipavský podporuje tzv. dvoustátní řešení konfliktu mezi palestinskými Araby a Izraelem, staví se proti jakékoli „anexi části palestinských území“ Izraelem. Můj postoj k dvoustátnímu řešení je negativní; vnímám takové uspořádání jako velice nebezpečné, mimo jiné i s poukazem na to, jak dopadlo Izraelem dobře míněné jednostranné stažení z Pásma Gazy. Čeho jsme svědky? Teritoria teroristů. V Pásmu teroristé vládnou, v Pásmu vyrábějí rakety a z Pásma je vystřelují na izraelský stát. Chceme něco takového také na Západním břehu? Chceme, aby byl Izrael obklopen teroristy z obou stran? Teroristy podporovanými Íránem, jehož otevřeným cílem je likvidace židovského státu?
Kromě toho. Kdo je proti „anexi části palestinských území“, je současně stoupencem arabské politiky, která hlásá: Západní břeh musí být etnicky vyčištěn od Židů (stejně jako Pásmo Gazy). Tento záměr je sice rafinovaně zabalen do líbivých proklamací, ale kdo dlouhodobě sleduje vývoj v regionu, nemůže se tím nechat zmást. Má být příznivcem takové politiky ministr zahraničí České republiky?
Rozděluje nás i postoj Jana Lipavského k otevření úřadovny české ambasády v Jeruzalémě. Zatímco já ji považuji za vítaný a správný, byť značně opožděný první krok na cestě k přemístění našeho velvyslanectví do Jeruzaléma, izraelského hlavního města, Lipavský, citovaný 6. 11. 2021 portálem Seznam Zprávy, k témuž uvedl: „Ač samotné otevření úřadovny není nijak v rozporu s mezinárodním právem, tak symbolika daného kroku je nepopiratelná a nijak nepřispívá k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinské otázky.“
Opět je tu ono zaklínadlo: dvoustátní řešení. Politický fetiš, kvůli němuž jsou mnozí ochotni zpochybnit i tu nejpřirozenější a nejvíce samozřejmou věc na světě: že Jeruzalém je jak odvěkou metropolí Země izraelské, tak hlavním městem moderního izraelského státu. A že do této metropole patří ambasády všech států, které udržují s Izraelem diplomatické styky. Že tomu tak není? To více než o čemkoli jiném svědčí o pošetilosti soudobého světa. Skutečnost, že si Arabové jednostranně nárokují Jeruzalém pro sebe, by neměla být důvodem pro to, aby zastupitelské úřady v Izraeli sídlily v Tel Avivu. Bohužel tomu tak je. Politika postavená na hlavu.
A konečně. Pokud je pravda to, co napsaly ve své analýze 19. 11. 2021 ParlamentníListy.cz („Koho Zeman odmítá. Teroristé? Zlá svědectví. Jde o Piráty“), pak tu máme další zásadní otazník týkající se Jana Lipavského. Podle PL měl jako poslanec dolní komory českého parlamentu v minulém volebním období usilovat o ustavení „meziparlamentní skupiny ČR – Palestina“, tedy o navázání spolupráce mezi oběma zastupitelskými sbory. To je zjištění vskutku šokující.
Neboť pakliže je to pravda a nejedná se o zlou pomluvu, Jan Lipavský nemohl nevědět, že sotva existuje větší karikatura toho, co obsahuje slovní spojení demokratický parlament, než je parlament palestinský, přesněji Palestinská legislativní rada. Ta má čtyřletý mandát, přičemž poslední volby do ní se konaly v lednu 2006 (opakuji: v lednu 2006). To je první problém. Ten druhý: po občanské válce mezi palestinskými frakcemi (Hamas vs. Fatah), která se po zmíněných volbách rozhořela a vyústila v dodnes fungující dvojvládí (Hamas spravuje Pásmo Gazy, Fatah Západní břeh), byla Legislativní rada zcela paralyzována. Poslanci zvolení v Pásmu Gazy za teroristický Hamas zasedají v Gaze separátně, Legislativní rada je ale jako celek nefunkční. Nehledě k tomu, že její volební období skončilo v roce 2010.
Záhadou zůstává, s kým na palestinské straně by měla česká Poslanecká sněmovna spolupracovat. S nefunkčním „celopalestinským“ parlamentem v Ramalláhu, jehož mandát už vypršel před mnoha lety, nebo se separatistickým parlamentem teroristů v Gaze, jehož (nanejvýš problematický) mandát vypršel právě tak?
Je politik, který projevuje takovouto aktivitu, vhodným adeptem na post českého ministra zahraničí?
