Praha Jeruzalém

Úvahy o ceně za ústupky zlu.

 

Autor: Joseph Puder, 21.9.2021, FRONTPAGE MAG

Bidenova administrativa spolu s našimi západními spojenci Británií, Francií a Německem řeší íránskou jadernou dohodu v režimu appeasementu, který mi trochu připomíná jednání Brita Nevilla Chamberlaina s hitlerovským nacistickým Německem. Chamberlain v touze po dohodě zaprodal Československo a nakonec i svobodný svět v mnichovské dohodě z roku 1938. Doufejme, že Bidenova administrativa neusiluje jen o dohodu na papíře, ale o skutečnou trvalou a účinnou jadernou dohodu, která by chránila Ameriku a její spojence.

Upřímně řečeno, ať už by byla nakonec ve Vídni nebo jinde podepsána jakákoli papírová dohoda, neobstojí. Íránci opakovaně prokázali, že budou podvádět a klamat západní mocnosti, které jsou více než ochotné nechat se oklamat v zájmu politiky "neeskalace" s Íránem. Nakonec se může stát, že USA a jejich západní spojenci nakonec zaprodají bezpečnost svých spojenců, zejména Izraele a Saúdské Arábie, v dohodě podobné té československé.

Írán již eskaloval situaci tím, že modernizoval odstředivky daleko nad úroveň povolenou Společným komplexním akčním plánem (JCPOA) z roku 2015. Vyvíjí balistické rakety, jejichž cílem je dosáhnout Evropy a nakonec i USA. Již nyní disponují raketami, které by mohly být schopny zasáhnout Izrael a Saúdskou Arábii. V Libanonu umístili obrovský arzenál raket, které jsou k dispozici Hizballáhu a které teroristická skupina Hizballáh použije, až jí Teherán dá zelenou. Stejně tak ajatolláhové poskytli jemenským (šíitským) Hútům dostatek raket, aby ochromili saúdskou těžbu ropy a další...

Teror a nestabilita, kterou Írán v regionu způsobuje, není tématem, o které by zbabělí západní představitelé ve Vídni příliš stáli. Chtějí s radikálním íránským režimem vycházet a bojí se, že by se Íránci mohli utrhnout ze řetězu a odejít. Íránci, kteří vycítili slabost západních představitelů a jejich snahu dosáhnout dohody za každou cenu, přitvrdili svou vyjednávací pozici. Vědí, že to budou USA a jejich západní spojenci, kdo nakonec ustoupí.

Bidenova administrativa již íránským ajatolláhům přisoudila vítězství v podobě stažení USA z Afghánistánu. Přiznání americké administrativy k naprostému vyčerpání z válek na Blízkém východě a její záměr zcela opustit region přinese Íránu konečnou výhru: vyhnání USA z regionu. Ve skutečnosti je to sen všech džihádistů a íránských mulláhů zvláště.

Deník New York Times uvedl (12. září 2021), že "v rámci dohody uzavřené na poslední chvíli před tím, než měl být Írán pravděpodobně odsouzen za porušení dohody s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), nová vláda v Teheránu souhlasila s tím, že umožní organizaci (MAAE) resetovat monitorovací zařízení, která pomáhají měřit pokrok v jaderném programu země". Dohoda mezi generálním ředitelem MAAE Rafaelem Grosim a šéfem íránské organizace pro atomovou energii Mohammadem Eslamim spočívá v tom, že obsah paměťových karet, které jsou uchovávány pod pečetí, bude MAAE zpřístupněn až tehdy a jen tehdy, pokud se Írán a USA dohodnou na obnovení jaderné dohody z roku 2015 neboli JCPOA.

Při vídeňských jednáních nedochází k osobnímu jednání mezi íránskými a americkými delegáty. Jde o evropskou kyvadlovou dopravu mezi íránskými a americkými vyjednavači vedenou zvláštním vyslancem Robertem Malleyem, který zasedá na odděleném místě ve Vídni. Jednání jsou od června pozastavena. Írán odmítl podat vysvětlení ohledně přítomnosti stop radioaktivního materiálu na několika íránských místech nebo ohledně toho, kde se materiál nachází nyní. Spojené státy a jejich západní spojenci pohrozili Íránu za nedodržení dohody odsouzením. Nová tvrdá íránská vláda v čele s prezidentem Ebrahímem Raisím (známým také jako kat tisíců Íránců) reagovala protihrozbou, že v případě přijetí rezoluce o vyslovení nedůvěry zcela opustí jaderné rozhovory ve Vídni. Je zřejmé, že USA a evropští spojenci ustoupili.

V dubnu 2021 Írán dále vystupňoval porušování podmínek dohody JCPOA, když oznámil, že začal obohacovat uran na 60 %, což je daleko za původním limitem 3,67 % povoleným podle JCPOA a blíží se úrovni potřebné k výrobě jaderné bomby. Jako záminku pro přerušení jaderných rozhovorů Íránci uvedli údajný izraelský útok na jaderné zařízení v Natanzu.

Jaderná dohoda z července 2015 omezila množství jaderného paliva, které si Írán může ponechat, a usilovala o snížení zásob nízko obohaceného uranu o 98 %. Kromě toho dohoda požadovala snížení počtu íránských centrifug o dvě třetiny. Všechna tato opatření měla prodloužit íránský čas na výrobu jedné atomové bomby. Zdá se však, že sám bývalý prezident Obama v rozhovoru pro National Public Radio (duben 2015) připustil, že ve 13., 14. a 15. roce platnosti dohody by se doba průlomu mohla zkrátit "téměř na nulu".

Bývalý prezident Donald J. Trump v roce 2018 odstoupil od íránské jaderné dohody, protože Írán zakázal inspektorům MAAE přístup do všech vojenských objektů na území Íránu.  Islámské revoluční gardy (IRGC) kontrolují všechny íránské vojenské objekty a více než 75 % íránské ekonomiky. USA označily IRGC za teroristickou organizaci. IRGC navíc po desetiletí tajně pracovaly na technologii jaderných zbraní a pokračovaly v tom i po podpisu JCPOA.

Íránský teokratický režim nadále konstruuje a testuje balistické rakety, čímž otevřeně porušuje dohodu JCPOA a rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2231. Íránci se tím zabývali ještě předtím, než na jaderné dohodě z roku 2015 zaschl inkoust. Íránští mulláhové rovněž pašují klíčové součástky pro projekty konstrukce balistických raket a pro vývoj jaderných zbraní. Írán usiluje o to, aby měl rakety schopné nést jaderné hlavice.

Agentura Reuters uvedla (11. června 2020), že "řízené střely použité při několika útocích na ropná zařízení a mezinárodní letiště v Saúdské Arábii v předchozím roce byly íránského původu," jak řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres Radě bezpečnosti. To bylo v jasném rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti 2231 z roku 2015.

Evropané jsou zběhlí v appeasementu a vyhýbání se konfrontaci s realitou. Po celou dobu, a zejména po odstoupení prezidenta Trumpa od JCPOA, Íránu ustupovali. Britové, Francouzi a Němci se snažili vytvořit mechanismus, který by usnadnil uvádění íránské ropy na trh a obchod obecně. Dělo se tak s cílem čelit americkému "maximálnímu tlaku" na Írán. Doufejme, že prezident Biden neuvízne v pasti appeasementu. Historie nám ukázala, jaká je cena za ústupky zlu.

 

27. 09. 2021 06:34 134 Karel Sedláček Zdroj: FRONTPAGE MAG

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem