Progresivisti na Západě, kteří se ohrazují proti „osadnickým koloniálním projektům“, by měli spíš než odsuzovat Izrael, uznat židovský stát za příklad dekolonizace.
Autor: James Sinkinson, JNS.org/FLAME, 28. června 2021
Jednou z nejvytrvalejších urážek Izraele v posledních letech, zejména mezi akademiky, je dávat mu nálepku „osadnického koloniálního projektu“ nebo prostě „imperialistického státu“.
Stejně jako téměř všechny pomluvy na adresu Izraele ani tato nemá žádný faktický základ.
Izrael těmto definicím neodpovídá: Imperialismus je politika rozšiřování moci a vlivu země prostřednictvím diplomacie nebo vojenské síly. Kolonialismus je politika nebo praxe, kdy jedna země získá úplnou nebo částečnou politickou kontrolu nad jinou zemí, obsadí ji osadníky a ekonomicky ji vykořisťuje.
V historii existovalo mnoho kolonizátorů a imperiálních mocností a všechny měly nějakou hostitelskou zemi a zároveň dobývaly jiné části světa – zneužívaly místní obyvatele, využívaly jejich majetek a vnucovaly jim svou vlastní cizí kulturu.
Židovská vlast byla vždy kolonizována pouze jinými: Římané, Arabové, křižáci, Osmané, Britové a mnoho dalších imperialistických sil si v historiii podmanilo Zemi Izrael a její původní obyvatele Židy. Žádný jiný národ v dějinách lidstva – kromě Židů – nikdy neusiloval o nezávislost této země.
Židovský národ skutečně v Zemi Izrael v letech 1405-586 př. n. l. a 530 př. n. l.-70 n. l. suverénně vládl. Během následujících let tu měl také další menší nezávislé státy, například v oblasti Tiberiasu v letech 1558-1564.
Nejúspěšnější kolonizátoři všech dob
Ve skutečnosti jsou nejúspěšnějšími kolonizátory všech dob Arabové: Ironií obviňování Židů z kolonizace Arabů je to, že pravý opak je pravdou. Palestinsko-arabský národ patří pravděpodobně k nejúspěšnějším kolonizátorům ve světových dějinách. Dnes existuje 22 arabských národů a 57 islámských zemí. Více než 1,8 miliardy lidí jsou muslimové, což představuje přibližně čtvrtinu veškeré světové populace.
Desítky jazyků, kultur, náboženství a národů, které známe pouze z archeologie, nepřežily od sedmého století nájezdy arabských vojsk. Tito nájezdníci si brutální silou vynutili většinou úplné přijetí arabské kultury a jazyka a islámského náboženství. Zatímco evropské říše se z velké části rozpadly a byly rozpuštěny místními antikoloniálními hnutími, Arabové prováděli takovou politiku spálené země, že jen málo domorodých národů si ještě pamatuje svou předislámskou identitu, natož aby se k ní hlásilo.
I když někteří tvrdí, že dnešní palestinští Arabové jsou původními obyvateli Svaté země, je to zřetelně a zjevně lživé tvrzení. Před 20. stoletím – a z větší části i před rokem 1964 – byli Židé jedinými lidmi, kteří se označovali za „Palestince“ (tj. obyvatele Palestiny). A co je ještě důležitější, lidé, které dnes nazýváme Palestinci, nikdy neměli odlišnou identitu – žádný odlišný jazyk, náboženství, organizovanou společnost nebo kulturu – tedy jakýkoli ze znaků původního obyvatelstva. Ve skutečnosti jsou to Arabové pocházející z celého arabského světa.
Urážka islámu
Je ironií, že Židé jsou jediným národem v dějinách, který po brutálním arabském dobytí, okupaci a kolonizaci regionu povstal, aby získal svou zemi zpět. To je považováno za urážku islámu a není náhodou, že hebrejština, původní jazyk židovského národa, a sionismus, národní hnutí za návrat lidu do jeho země, byly v arabských zemích násilně potlačovány a zakazovány.
Progresivisti na Západě, kteří se ohrazují proti „osadnickým koloniálním projektům", by tedy měli spíš než odsuzovat Izrael, uznat židovský stát za příklad dekolonizace – návratu původních obyvatel a obnovení jejich suverenity. Kdyby byli upřímní, postavili by se na stranu maličkého Izraele s devíti miliony obyvatel, obklopeného stovkami milionů lidí, kteří usilují o jeho zničení a znovuzačlenění do obrovské arabské říše.
James Sinkinson je prezidentem organizace Facts and Logic About the Middle East (FLAME), která vydává zprávy s cílem opravit a vyvrátit lži a mylné představy o Izraeli a jeho vztahu ke Spojeným státům.