„Čínská státní média, diplomaté a členové strany se na Izrael vrhli se svými antisemitskými a antisionistickými komentáři,“ poznamenává jeruzalémský analytik.

Autor: Israel Kasnett, JNS.org, 27. června 2021

Ve vzácném kroku a údajně na nátlak USA, se Izrael tento týden připojil k prohlášení, které v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) kritizuje Čínu kvůli porušování lidských práv muslimů žijících v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Zdá se, že nový vzkaz Izraele Číně zní: „Pokud nepřestanete v OSN hlasovat proti nám, začneme my hlasovat proti vám.“

Ačkoli mnozí toto prohlášení označují za novou politiku, izraelský velvyslanec při Spojených státech a OSN Gilad Erdan údajně zaslal Číně právě toto varování již v říjnu 2020. Erdan údajně požádal svůj čínský protějšek, aby přestal podporovat rezoluce proti Izraeli, v opačném případě pak Izrael „odpoví“ vlastními odsudky.

Ačkoli tedy tato politika nemusí být nová, podpis Izraele pod odsouzením je jistě krokem novým směrem.

Roie Yellinek, výzkumný pracovník Centra strategických studií Begin-Sadat, který se specializuje na vztahy mezi Blízkým východem a Čínou, řekl JNS, že „toto rozhodnutí není náhodné a není překvapením“.

Podle Yellinka model izraelsko-čínských vztahů spočívá v tom, že oba přístupy mohou existovat současně. Izrael může s Čínou udržovat obchodní vztahy a zároveň proti ní hlasovat v OSN, stejně jako to Čína dělá už léta.

A doba se změnila. Globální obchodní válka se rozhořela a v Bílém domě je nová administrativa.

„Zdá se, že se svět vrací ke scénáři typu studené války se dvěma hlavními velmocemi,“ řekl Yellinek.

Izrael si teď musí občas mezi Spojenými státy a Čínou vybírat, přičemž Izrael má samozřejmě blíže ke Spojeným státům.

„Je jasné, že Čína hlasuje proti Izraeli a Spojené státy Izrael v různých otázkách neustále ‚zachraňují‘,“ řekl Yellinek. „Proto se Izrael musí v OSN postavit na stranu USA.“

Ve stejný okamžik se ovšem vztahy Izraele s Čínou zároveň zlepšují – obchodní vztahy mezi oběma zeměmi jsou nyní na obou stranách odděleny od způsobu hlasování v OSN.

Jeden hlas z davu

Tuvia Gering, analytik Jeruzalémského institutu pro strategii a bezpečnost, řekl JNS, že je možné, že se izraelská politika změnila, ale že „je příliš brzy na to, abychom to mohli říct“.

„Z pragmatických důvodů se Izrael postupem času naučil akceptovat rozporuplnou politiku Číny,“ řekl. „Čína si je dobře vědoma toho, že většina (ne-li všechna) mezinárodních odsouzení jsou bezvýznamná, s výjimkou jejich symbolických a reputačních škod, a že jakékoli hlasování Číny proti Izraeli v Radě bezpečnosti OSN (RB OSN) bude vetováno USA. A vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství je ve většině otázek týkajících se Izraele do značné míry jednotné, je Čína jen jedním hlasem z davu. Mezitím si Čína a Izrael mohou na jiných, soukromějších fórech užívat vzájemného porozumění.“

Gering uvedl, že od doby, kdy obě země před 30 lety navázaly diplomatické vztahy, „mezi nimi existuje tichá ‚dohoda‘, že Peking může i nadále na mezinárodních platformách kritizovat Izrael, aby si získal přízeň muslimských a arabských zemí a prezentoval se jako zodpovědná mocnost, ale na všech ostatních frontách by vztahy měly zůstat kooperativní, ne-li přátelské.“

„Kromě toho,“ dodal, „si každá strana ‚hledí svého‘, pokud jde o jednání s mezinárodními vyšetřováními v oblasti lidských práv a dalších citlivých témat.“

V poslední době však, uvedl Gering, „Čína nejenže podnítila Radu bezpečnosti OSN k uspořádání tří zasedání namířených proti Izraeli, ale také dala čínským médiím napojeným na stát, diplomatům, členům ČKS a nacionalistickým bojovníkům s rumama na klávesnici volné pole k tomu, aby se na Izrael vrhli s antisemitskými a antisionistickými komentáři“.

Gering poznamenal, že Čína „trvale nedokázala soucítit s Izraelem, uznat jeho bezpečnostní obavy a skutečnost, že je ohrožován cynickými a vražednými teroristickými organizacemi vyzbrojovanými Íránem, s nímž se v posledních letech sblížila“.

V březnu podepsaly Čína a Írán 25letou dohodu o spolupráci, která má posílit jejich dlouhodobé hospodářské a politické spojenectví.

Podle Geringa tyto „nejsou tyto přešlapy“ Číny vůči Izraeli „nové“.

„Eskalace, která přidala poslední kapku, bylo rozhodnutí Číny spolupodpořit rozhodnutí Rady OSN pro lidská práva o zřízení mezinárodní vyšetřovací komise proti Izraeli,“ uvedl.

„Izrael tedy dal Číně zakusit její vlastní medicínu, ale zároveň druhou šanci vrátit se k bilaterálnímu modu operandi,“ dodal Gering. „A ironii neztratilo ani izraelské ministerstvo zahraničních věcí, které využilo UNHRC ke kritice Číny jen měsíc poté, co Peking využil stejný orgán k odsouzení Izraele.“

Připojením Kanady k UNHRC, řekl Gering, „dává Izrael Číně jasně najevo: ‚Izraelský lid si to už nenechá líbit‘.“

„Izrael si sice váží svých vztahů s Čínou, ale i on má své červené linie, které by Čána neměla překračovat,“ řekl. „Už toho prostě bylo dost.“