Praha Jeruzalém

Německá kancléřka neřekla ani slovo k tomu, co se stalo její stranické kolegyni z CDU. Pokud by to udělala teď, bude příliš pozdě. Názor…

Autor: Giulio Meotti, 16. dubna 2021, 13:00

V aféře „sofagate“ zeje velká prázdnota – ponížení Ursuly von der Leyen způsobené Erdoganovým Tureckem, která zůstala v Ankaře bez nabídnutého místa, zůstává z líné vypočítavosti bez odezvy. Ta prázdnota ovšem má své jméno. Jmenuje se Angela Merkelová.

Na rozdíl od italského premiéra Maria Draghiho, který nazval Erdogana „diktátorem“, neřekla dosud německá kancléřka ani slovo k tomu, co se stalo její stranické kolegyni z CDU, kterou chtěla vidět v předsednictví Evropské komise. Rozhodně to není poprvé, co se Merkeelové Německo tváří v tvář Erdoganovým agresím a vytáčkám kouslo do jazyka.

Německá škola v Turecku zakázala vánoční oslavy. Mluvíme tu o Istanbul Lisesi, střední škole, která existuje již více než století, má 35 učitelů němčiny a je financována německou vládou.

Kancléřka Merkelová vyhověla žádosti tureckého prezidenta Erdogana, který požádal o vedení soudního procesu proti německému komikovi Janu Bohmermannovi, autorovi satirické básně proti ní. O Merkelové Böhmermann tedy napsal: „Udělala oběd a k čaji servírovala neurotického despotu. Stalo se to proto, že když si Německo třáslo rukou se sultánem tak silně, že jí sebral i paži...“

Německé ministerstvo zahraničí zrušilo vystoupení Drážďanského symfonického orchestru na německém konzulátu v Istanbulu, které mělo představit „Aghet“, dílo Marca Sinana o arménské genocidě. Bylo to na oslavu 100. výročí genocidy 1,5 milionu Arménů v rukou Osmanské říše. Turecko se postavilo proti tomuto projektu financovanému Německem a Evropskou unií.

Podle zásady „odměny za špinavou práci“ předala Merkelová evropskou uprchlickou politiku zcela do rukou tureckého autokrata. Na oplátku Merkelová rychle zmlkla k obrovské vlně politického pronásledování v Turecku, mlčí směrem k německé autocenzuře těšící Ankaru a nyní také k ponížení Němky, kterou posadila do Bruselu.

Německo – bohaté, pacifistické a se slabým srdcem. Je velkým měkkým podbřiškem Evropy. Ekonomický obr, morální trpaslík.

 

Giulio Meotti je italský novinář Il Foglio píšící dvakrát týdně pro Arutz Shevu. Je autorem knihy „Nová šoa“, která zkoumá osobní příběhy izraelských obětí teroru, vydané nakladatelstvím Encounter a knihy „J'Accuse: Vatikán proti Izraeli“ vydané nakladatelstvím Mantua Books, kromě dalších knih napsaných v italštině. Jeho práce se objevují v periodikách, jako Wall Street Journal, Gatestone, Frontpage a Commentary.

 

18. 04. 2021 06:38 435 Daniel Žingor Zdroj: Arutz Sheva - Israel National News

Klíčová slova