SHRNUTÍ: V dopoledních hodinách 11. dubna bylo napadeno jaderné zařízení Natanz v Íránu, údajně Izraelem. Útok přišel v citlivém období, kdy Írán a světové mocnosti diskutují o návratu Washingtonu ke Společnému komplexnímu akčnímu plánu (JCPOA neboli tzv. íránské jaderné dohodě) a zrušení sankcí. Podle izraelských odhadů, jelikož si Írán nepřeje ohrozit návrat USA k jaderné dohodě, bude reakce na útok v Natanzu pravděpodobně opožděná a velmi omezená.
11. dubna 2021 Íránská organizace pro atomovou energii (AEOI) oznámila, že její jaderné zařízení v Natanzu mělo nehodu, která způsobila výpadek proudu. O několik hodin později šéf AEOI Ali Akbar Salehi uvedl, že nehoda byla ve skutečnosti sabotáží. Útok vyústil v explozi a podle íránského ministerstva zpravodajských služeb je nyní hledán viník.
Není to poprvé, co došlo k útoku na jaderné zařízení v NatanzuK prvnímu útoku došlo pravděpodobně v roce 2007, kdy byl objekt cílem společného izraelsko-amerického kybernetického útoku. Tehdy byl do systémů zařízení vložen škodlivý počítačový virus Stuxnet, což mělo za následek těžké poškození. Poslední známý útok na Natanz před výpadkem elektřiny z 11. dubna byl v červenci 2020, kdy výbuch v zařízení způsobil vážné poškození centrifug.
Poslední útok na Natanz přišel jen jeden den poté, co islámský režim, v rozporu se Společným komplexním akčním plánem (JCPOA) z roku 2015, uvedl do provozu moderní centrifugy na obohacování uranu.
I když je ještě třeba určit, kdo za útokem stál, íránská média svádějí vinu na Izrael. The Jerusalem Post uvádí, že pravděpodobným viníkem je skutečně izraelská zpravodajská organizace Mossad.
Proč k útoku došlo?
Ještě předtím, než Joe Biden zvítězil v amerických prezidentských volbách, bylo íránským odborníkům jasné, že se demokratická administrativa vrátí k JCPOA, kterou prezident Trump během svého působení opustil. Sunnitské arabské státy a Izrael nejsou spokojeni s tím, jak prezident Biden a jeho zvláštní zástupce pro Írán Robert Malley přistupují k Íránu. Mnoho pozorovatelů věří, že USA jsou připraveny zrušit všechny sankce vůči Íránu a slepě se vrátit k JCPOA.
Zahájení výroby moderních pokročilých centrifug na obohacování uranu v Teheránu mohlo být důvodem, proč se Izrael rozhodl zaútočit na Natanz nyní. Předpokládá se, že útok způsobil zařízení dostatečné zpoždění, aby oddálil program jaderných zbraní islámského režimu, a byla tak varováním pro Teherán, že Izrael nebude tento postup tolerovat. Útok byl také signálem pro Bidenovu vládu, že Izrael bude pokračovat v operacích v Íránu, jak to považuje za nutné, bez ohledu na jakékoli dohody, které by USA s touto zemí mohly uzavřít.
Minulý týden se Írán setkal se světovými mocnostmi ve Vídni, aby diskutovali o JCPOA. Jednání budou obnovena příští týden a existuje velká pravděpodobnost, že se setkají také Írán a USA. Jelikož Izrael má proti JCPOA v současné podobě značné námitky, mohl být útok na Natanz způsob, jak zvýšit tlak na Teherán a zároveň sdělit svůj postoj Bidenově správě.
Írán a USA se nemusí rozhodnout zahájit jednání, není ale pochyb o tom, že se jednání uskutečňují za zavřenými dveřmi. Vzhledem k pokroku, kterého bylo ve Vídni dosaženo minulý týden, by se mohlo velmi dobře stát, že Írán, USA a další světové mocnosti již dospěly k dohodě, které usnadní odstranění sankcí a návrat USA k JCPOA. Pokud by tomu tak bylo, útok na Natanz by mohl být izraelskou reakcí na jakékoli takové porozumění mezi USA a Íránem.
Jak bude Írán reagovat?
Íránský ministr zahraničí obvinil Izrael z útoku a řekl, že Írán se pomstí. Nekompromisní íránský deník Kayhan, který je napojen na nejvyššího vůdce, obvinil z útoku Izrael, USA a nejmenované evropské státy a uvedl, že Írán musí opustit jednání o JCPOA a potrestat Izrael.
Írán se nachází v obtížné situaci. Útok na Natanz je jen jedním z řady selhání inteligence a kontrarozvědky, které Islámská republika v posledních letech utrpěla. I když Teherán neustále hrozí odvetou, pořád tak ještě neučinil. Bude to tentokrát jiné?
Režim chápe, že tvrdá reakce by mohla ohrozit rozhovory o JCPOA. Írán si nepřeje nic jiného, než aby se USA k dohodě vrátily, aby mohly být ochromující sankce zrušeny. Rouhani se proto pokusí přesvědčit Nejvyššího vůdce i nejvyšší vůdce Sboru islámských revolučních gard (IRGC), aby s palbou počkali, dokud neskončí vídeňské rozhovory a USA znovu k dohodě nepřistoupí k dohodě. To je zásadní pro íránského prezidenta, jehož administrativa je po dlouhou dobu pod silným útokem a kritikou ze strany jiných íránských politických frakcí, včetně IRGC.
Jelikož je poslední útok Natanz dalším ponižujícím ukazatelem špatné kvality íránské bezpečnosti a zpravodajských služeb, nemusí mít Rúhání a společnost ani moc ani vůli zastavit reakci režimu.
Podle izraelských zdrojů bude Írán pravděpodobně prozatím po zbrani nesáhne (nebo se tomu bude velmi vyhýbat), aby nevyprovokoval ani Bidenovu administrativu, ani proizraelské demokraty v USA, kteří by se mohli Bidenově proíránské politice postavit. Jakmile se USA znovu připojí k JCPOA, bude se Írán pravděpodobně považovat za svobodný v podnikání ráznějších úroků na Izrael a izraelské zájmy, a to buď přímo, nebo prostřednictvím svých zástupců šíitských milicí v Libanonu (Hizballáh), Sýrii, Iráku nebo Jemenu.
Autor: Ardavan Khoshnood, 14. dubna 2021
