Trudeau, stejně jako Harper, důsledně odmítali kontroverzní protisraelská usnesení. Proč se tedy všechno změnilo?

Autor: Michael Taube, 15.12.2019 10:38

Kanada nedávno, poprvé za téměř 15 let, hlasovala v OSN proti Izraeli.

Došlo k tomu během rezoluce OSN týkající se 20 nezávazných protisraelských bodů, které jsou přijímány každoročně, a to včetně opětovného potvrzení práva Palestinců na sebeurčení. Letošními „spoluorganizátory“ této akce byli také Severní Korea, Zimbabwe a Palestinská osvobozenecká organizace.

Mnoho lidí nad rozhodnutím Kanady zuřilo. Nimrod Barkan, izraelský velvyslanec v Kanadě, vyjádřil svou „lítost“ a poznamenal, že usnesení „není věcným usnesením, ale pokusem o delegitimizaci Izraele a je součástí balíku, který by měl být jako celek odmítnut“.

Nikki Haleyová, bývalá velvyslankyně USA v OSN, šla ještě dál a řekla, že Kanada „hlasováním ve prospěch severokorejského usnesení, které zpochybňuje legitimitu Izraele, překvapila své izraelské přátele.“ Haleyová, pravděpodobná americká prezidentská kandidátka v roce 2024, to nazvala „dohodou s ďáblem“.

Nepochybně to byl ohromující obrat na Velkém bílém severu.

Kanada a Izrael udržují dobré diplomatické vztahy od doby, kdy se tato země v roce 1948 stala zemí a v následujícím roce členem OSN. Byly tu období politické blízkosti, například za bývalého konzervativního předsedy vlády Briana Mulroneyho, i okamžiky ochlazení za bývalého liberálního předsedy vlády Jeana Chrétiena. Přes všechny tyto výkyvy zůstaly obě země politickými spojenci a obchodními partnery.

Když se v roce 2006 stal premiérem konzervativec Stephen Harper, navázal s Izraelem mnohem užší vztahy.

Někteří političtí analytici odhadovali, že k tomu došlo kvůli Harperově víře (je členem evangelikální protestantské denominace Křesťanská a misijní aliance) nebo kvůli filosemitismu jeho otce Josepha. Se znalostí Harpera mnoho let předtím, než jsem pro něj začal pracovat, mohu potvrdit, že je to ještě mnohem jednodušší.

Jak jsem psal pro National Review Online 6. února 2014, „Harper zásadně podporuje liberálně demokratické společnosti. Věří v individuální práva a svobody. Podporuje právo státu na obranu vlastních hranic. Cení si intelektuálního diskurzu a svobody slova. Má velkou vášeň pro historii. Odsuzuje nenávist a náboženské pronásledování přívrženců jakékoli víry. Je pevně odhodlán vyhladit terorismus z tváře Země. Stručně řečeno, osobní víra Harpera se pozoruhodně podobá víře Izraele. Proto je Harperův postoj k Izraeli principiální.“

To pomáhá vysvětlit, proč Harperova konzervativní vláda:

• Okamžitě snížila financování Palestiny po vítězství Hamasu v parlamentních volbách v roce 2006.

• Proč podporoval invazi Izraele do Libanonu téhož roku jako „přiměřenou odpověď“ Hizballáhu.

• Proč se v roce 2008 odmítl zúčastnit se konference proti rasismu Durban II (což ovšem bylo něco jiného, než za co se prezentovala).

• Proč byla Kanada v roce 2012 jednou z pouze devíti zemí, které se postavily proti posunu Palestinské samosprávy z „entity“ na „nečlenský stát“ OSN.

• Proč Kanada v roce 2014 podpořila izraelskou válku v Gaze a stála proti Hamásu.

Proto je Harper neustále proti proti Izraelským rezolucím OSN. Ne kvůli dvoustátnímu řešení, které Kanada podporuje, ale proto, že OSN kritizovala hraniční zeď Izraele, ale neodsoudila Hamas ani ostatní palestinské útoky (rakety, intifády, terorismus) na izraelské občany a jejich města.

Izrael v tomto období velmi ocenil silnou podporu Kanady. Předseda vlády Benjamin Netanjahu Harpera nazval „velkým přítelem Izraele a židovského lidu“ a vyzval ho, aby se stal prvním kanadským premiérem, který kdy oslovil Knesset. Harper později obdržel čestný doktorát z University Tel Aviv. Minulý měsíc byl svědkem otevření návštěvnického a vzdělávacího centra Stephana J. Harpera Hula Údolí ptáků – o rozloze 32 300 čtverečních stop, které stálo 37,3 milionu dolarů.

Přesto si mnoho lidí nemyslelo, že by se věci, po volbách, které Harper v roce 2015 liberálem Justinem Trudeauem prohrál, nějak dramaticky změnily. Vztah levicového předsedy vlády s Netanjahuem a Izraelem sice už nebyly tak blízké, ale výkony jeho vlády v OSN byly docela slušné. Trudeau, podobně jako Harper, také důsledně odmítal kontroverzní protizraelská usnesení.

Proč se tedy všechno změnilo?

Existuje několik důvodů, které by mohly potenciálně vysvětlit Trudeauovu novou strategii. Kanada utratila peníze a investovala politický kapitál, aby získala křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Jednou z hlavních překážek k dosažení tohoto cíle byla kanadská podpora Izraele, včetně odmítání nebo zdržení se v rezolucích OSN, které jsou kritické vůči židovskému státu.

Mezitím se může liberální vláda pokusit distancovat se od silné pro izraelské podpory Donalda Trumpa, jeho vnímání hranic a Izraele obecně. V roce 2017 se Kanada v rezoluci OSN odsuzující rozhodnutí Bílého domu a D. Trumpa o přesunutí amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma zdržela hlasování. To mohlo odradit současné i potenciální spojence v OSN, včetně těch, kteří by mohli být rozhodujícími v nadcházejícím hlasování o křesle Rady bezpečnosti v letech 2021-22.

Pokud Trudeaovi liberálové hážou Izrael chladnokrevně přes palubu z čistě sobeckých důvodů, je to hanebné. Pokud se snaží zlikvidovat silné přátelství, které si Harperovi konzervativci s Izraelem zhruba za deset let vybudovali, je to trapné. Pokud to dělají proto, že se jim nelíbí Trumpova rozhodnutí po letech Obamovy vlády, znovu obnovit vazby mezi USA a Izraelem, je to směšné.

Nebo má možná Nikki Haleyová pravdu, a ďábel se skutečně z dohody, kterou uzavřela Kanada Justina Trudeaua, raduje.