USA správně došly k závěru, že nepravdivé označování osad jako ilegální nepomáhá míru.

Autor: Caroline Glick

Pondělí bude dlouho připomínáno jako rozhodující okamžik v historii Blízkého východu. Prohlášení amerického ministra zahraničí Mika Pompea, že izraelské osady nejsou samy o sobě ilegální je nejvýznamnějším posunem v americké blízkovýchodní politice za poslední generaci. Status Jeruzaléma jako hlavního města Izraele je otázkou amerického práva od roku 1996.

V posledních letech se Washington moc nezajímal o to, aby donutil Izrael ke stažení z Golanských výšin. Ale otázka legálnosti izraelských komunit v Judsku a Samaří (na Západním břehu) je jednou z hlavních otázek mezinárodní debaty ohledně Izraele po generaci.

V naprosté většině případů se tato debata točila okolo široce rozšířeného obvinění, – s žádným právním základem – že izraelské komunity v Judsku a Samaří jsou ilegální.

Toto obvinění slouží jako ospravedlnění pokračujícího přívalu odsouzení Izraele v mezinárodní aréně a protiizraelských verdiktů u mezinárodních soudů, včetně Mezinárodního soudního dvora v Haagu v roce 2004 a u Evropského soudního dvora v minulém týdnu.

Nepodložené obvinění, že izraelské komunity v Judsku a Samaří jsou ilegální bylo také základem rezoluce 2334 Rady bezpečnosti OSN z roku 2016 a je základem pokračujícího vyšetřování Izraelců u Mezinárodního trestního soudu.

Pompeo ve svém prohlášení uvedl dvě revoluční tvrzení. Za prvé řekl, že „po důkladném studiu všech stran právní debaty“, podobně jako předtím Reaganova vláda, došla Trumpova vláda k závěru, že „založení izraelských civilních osad na Západním břehu samo o sobě neodporuje mezinárodnímu právu.“

Za druhé, Pompeo poznamenal, že téměř úplná všudypřítomnost nepravdivého tvrzení, že osady jsou ilegální, neurychlila vyhlídky na mír. Naopak, poškodila šance dosáhnout míru.

Jeho slovy: „Nazývání založení civilních osad jako odporující mezinárodnímu právu neurychlilo záležitost míru.“

A samozřejmě, že ne. Umístit do centra debaty o palestinském konfliktu s Izraelem lež není cestou, jak propagovat pochopení a mírové soužití.

V zájmu propagování míru Pompeo místo toho řekl pravdu. Nejen, že izraelské osady nejsou ilegální, ale jak Pompeo poznamenal, jsou pravděpodobně oprávněnější než civilní osady postavené na jiných sporných územích.

Jeho slovy, odhodlání vlády „je založeno na jedinečných faktech, historii a okolnostech, které jsou představeny založením civilních osad na Západním břehu.“ To znamená, že se zakládá na historických vazbách židovského lidu k Judsku a Samaří. Tyto vazby leží v srdci židovské historie a náboženství.

Irelevantní pro vyhlídky na mír

Na závěr Pompeo řekl, že legální status osad je sám o sobě irelevantní pro vyhlídky na mír. Jak to vyjádřil: „Tento konflikt nikdy nebude mít soudní řešení a argumenty o tom, kdo má pravdu a kdo ne jako otázka mezinárodního práva mír nepřinesou. Je to spletitý politický konflikt, který může být vyřešen pouze vyjednáváním mezi Izraelci a Palestinci.“

Vyjádření Pompea a vlastně i rozhodnutí Trumpovy vlády zveřejnit ho právě teď představuje pokárání Evropské unie. EU učinila své nepravdivé rozhodnutí, že izraelské osady v Judsku a Samaří jsou ilegální, základem pro svou nepřátelskou, diskriminační ekonomickou a politickou strategii vůči Izraeli. Verdikt Evropského soudního dvora z minulého týdne, který požaduje, aby členské státy EU umístily zřetelné označení na židovské zboží dovážené z Judska, Samaří, ze sjednoceného Jeruzaléma a z Golanských výšin je zcela zřejmým pokusem EU použít úmyslně nesprávnou interpretaci mezinárodního práva, aby mohla zavést antisemitskou politiku.

Izraelské vlastní ministerstvo zahraničí by si mělo vzít lekci od Trumpovy vlády. Po hořkém dvouletém byrokratickém a politickém boji zveřejnily v roce 2017 izraelské ambasády po celém světě dokument, který vysvětloval právní oprávněnost izraelských osad v Judsku a Samaří. Ale na rozdíl od Trumpovy vlády izraelská vláda stále otevřeně neprohlásila, že mezinárodní právo je v záležitosti míru mezi Izraelem a Palestinci irelevantní.

Realistická zahraniční politika

Pompeovo prohlášení je v první řadě výjimečným gestem podpory Izraele a práv židovského lidu ze strany prezidenta Donalda Trumpa a jeho vlády. Ale z pohledu USA také představuje klíčový posun v Trumpově realistické zahraniční politice.

Od nastoupení do funkce Trump důsledně pracoval na tom, aby vyladil americkou zahraniční politiku na Blízkém východě a mimo něj se světem takovým, jaký je, raději než se světem, jak si ho „odborníci“ představují, že je. Na Blízkém východě tato reorganizace americké politiky poskytla národům regionu – včetně Izraele a Palestinců – první šanci na dosáhnutí skutečného míru, jakou kdy měly.