Německá agentura pro domácí bezpečnost nedávno zveřejnila zprávu o muslimském antisemitismu v zemi – nebývalý vývoj nejen v Německu, ale v celé Evropě. Zpráva jasně říká, že muslimský antisemitismus je v Německu závažným problémem. Konečně byl muslimský antisemitismus v Německu oficiálně pojmenován.
Autor: Dr. Manfred Gerstenfeld, 30. dubna 2019
Německá agentura pro domácí bezpečnost (Bundesamt fuer Verfassungsschutz) nedávno vydala 40-ti stránkovou zprávu nazvanou „Antisemitismus v islamismu“. Nikdy předtím nezveřejnila žádná evropská zpravodajská služba zprávu o muslimském antisemitismu. Tato zpráva je významným průlomem v německé historii. Je to první oficiální publikace vydaná národním orgánem, která v rozumných detailech odhaluje antisemitismus, který částečně pramení z německé muslimské komunity.
Název zprávy neodráží plně její obsah. Pravděpodobně bylo považováno (z pohledu politické korektnosti) za nepřijatelné dát zprávě přesnější název „Antisemitismus a islám“. V mnoha citacích níže (ne všech) by mělo být slovo „islamista“ nahrazeno slovem „muslim“.
Zpráva definuje islamismus jako formu politického extremismu mezi muslimy, jehož cílem je odstranit demokracii. Antisemitismus je jedním z jeho zásadních ideologických prvků.
Mnozí muslimové nejsou antisemité, ale problém antisemitismu v islámu není omezený jen na lidi s extrémními politickými názory nebo dokonce jen na náboženské muslimy. Zpráva uvádí, že mnoho incidentů bylo způsobených osobami, „o kterých nebyly do té doby zaznamenány žádné spojitosti s organizovaným islamismem“. Islamismus tedy pravděpodobně nebyl přímou příčinou značného počtu těchto incidentů.
Pouze před rokem a půl bylo v Německu tabu mluvit o muslimském antisemitismu a politici ho v žádném případě nesměli zmínit. To se dělo přes to, že bylo všeobecně známo, že hlavní antisemitské incidenty byly spáchány muslimy.
Dokument začíná tím, že uvádí, že z historických důvodů a z pohledu zkušenosti s nacionálním socialismem byly antisemitské pozice po dlouhou dobu viděny jako nevyhnutelně spojené s pravicovým antisemitismem. Pouze postupně, v tomto století, začalo být jasné, že pravicový extremismus nemá na antisemitismus v Německu monopol. Zpráva říká, že vzor obvyklého, „každodenního“ antisemitismu je v sociálním a politickém centru německé společnosti široce rozšířený. Navíc mezi levicovými extremisty bují antisionismus a antisemitismus.
Autoři uvádí, že antisemitské názory v islamismu jsou rozsáhlejší. Náboženské, teritoriální a politické motivy se spojují do antisemitského pohledu na svět. Všechny islamistické skupiny mají jako hlavní pilíř obraz judaismu jako nepřítele.
Zpráva uvádí, že příchod více než milionu muslimů do Německa mezi lety 2014 a 2017 zvýšil vliv islamistického antisemitismu uvnitř země. Cituje také statistiku o antisemitismu mezi populací ze států Středního východu a severní Afriky vytvořenou Ligou proti pomluvám. V této oblasti je Turecko – země, ze které pochází mnozí muslimové nyní žijící v Německu – jednou z nejméně antisemitských zemí, přesto je „téměř ze 70%“ antisemitské. Studie zmiňuje, že mnoho dětí je v těchto zemích vychováváno ‚“stálou stravou antisemitské indoktrinace“.
Stejně jako ostatní studie i tato zpráva vidí jako bod zlomu v německém povědomí o islamistickém antisemitismu demonstraci, která se konala v Berlíně v roce 2017. Na této demonstraci byly neseny transparenty, které požadovaly zničení Izraele. Byla zapálena izraelská vlajka. Zpráva upozorňuje, že tyto extremistické činy byly iniciovány lidmi, o kterých nebylo známo, že by před tím měli vztahy s islamistickými organizacemi – fakt, který pravděpodobně nebyl nikdy předtím zveřejněn.
Pálení izraelské vlajky Němce šokovalo kvůli asociaci s mnohem závažnějším pálením knih v roce 1933, které bylo podporováno německou nacionálně socialistickou vládou té doby. Video hořící vlajky se stalo virálním a bylo podnětem řady krátkých komentářů předních politiků. Německý prezident a sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier řekl, že zodpovědnost Německa za svoji historii nezná „žádné limity pro ty, kteří se narodili později a nemá žádné výjimky pro imigranty“. Dodal: „Toto není věc k vyjednávání pro ty, kteří v Německu žijí a chtějí tu žít.“ Jens Spahn, člen Křesťanské demokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové, který se stal německým ministrem zdravotnictví poznamenal, že masová migrace z muslimských zemí byla důvodem demonstrací v Německu. Stephan Harbarth, místopředseda frakce CDU/CSU v Bundestagu (německém parlamentu) řekl: „Antisemitismus migrantů arabského nebo afrického původu musíme ostře konfrontovat.“
Studie uvádí, že je klíčové mezi muslimy v Německu potlačovat extrémní antisemitismus. To bude vyžadovat větší povědomí o problému ve veřejném prostoru. Mělo by to zahrnout učitele, sociální pracovníky, policii a zaměstnance vládního úřadu pro migraci a uprchlíky, stejně jako příslušné úředníky v německých spolkových zemích.
Autoři také poznamenávají, že způsob, jakým islamisté interpretují islám je proti základním prvkům německé ústavy co se týče suverenity občanů, rozdělení státu a náboženství, svobody projevu, a obecné rovnosti všech občanů. To je důvod, proč německé zpravodajské služby monitorují aktivity islamistických organizací.
Zpráva vyjmenovává hlavní antisemitské projevy islamistického antisemitismu, jako například: „Židé kontrolují finance a ekonomiku“, „Židé operují s pomocí tajných agentů a organizací“, a „Existuje věčná bitva mezi muslimy a Židy“. Zpráva také jmenuje různé extremistické muslimské organizace, které jsou v Německu aktivní. Zahrnují místní Muslimské bratrstvo, Hamas, Hezbollah, Hizb Ut-Tahrir, ISIS, turecké Milli Görus a salafisty.
Dlouho opožděná studie dochází k závěru, že více než 100 antisemitských incidentů oficiálně způsobených muslimy v roce 2017 jsou pravděpodobně jen špičkou ledovce.
Krátce poté, co byl výše zmíněný dokument zveřejněn byla vydána 178 stránková zpráva liberálního Islamistického svazu (Liberální islamistické sdružení) s názvem „Oprávnění místo antisemitismu“. Byla financována, inter alia, německým vládním úřadem pro migraci a uprchlíky. Zpráva ukazuje, že mnozí muslimští teenageři ospravedlňují svůj antisemitismu argumentem, že oni sami zažívají degradaci a netoleranci kvůli narůstající islamofobii. Zpráva vyvozuje, že členové muslimské menšiny hledají obětního beránka v ještě menší menšině, a tou jsou Židé.
Druhá zpráva se dočkala tvrdé kritiky. Alan Posener, politický dopisovatel pro Die Welt, napsal, že antisemitismus mezi muslimskou mládeží je výrazem už existujících antisemitských předsudků, nikoliv odpovědí na islamofobii. Také politolog Hamed Abdel-Samad popřel, že by byl muslimský antisemitismus výsledkem islamofobie. Kdyby to tak bylo, napsal, pak by v muslimském světě neexistoval islamismus ani antisemitismus, protože v těchto zemích neexistuje žádná islamofobie.
