Mluvčí organizace Křesťané sjednocení pro Izrael (CUFI) se vyjádřil k hrubému zkreslování jordánského panovníka o hlavním městě Izraele: „Jeruzalém nikdy nepoznal skutečný mír a prosperitu, dokud ho neosvobodil Izrael.“
Autor: Kassy Dillon, JNS.org, 22. září 2022
Jordánský král Abdalláh II. během svého úterního projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil, že křesťanství v Jeruzalémě je „pod palbou“.
Abdulláh, který Jordánsko považuje za správce muslimských a křesťanských svatých míst ve městě, uvedl, že „budoucnost Jeruzaléma je naléhavým problémem“.
„Podkopávání právního a historického statusu quo Jeruzaléma vyvolává globální napětí a prohlubuje náboženské rozpory,“ řekl. „Svaté město nesmí být místem nenávisti a rozdělení. Jako muslimský vůdce mi dovolte jasně říci, že jsme odhodláni bránit práva, cenné dědictví a historickou identitu křesťanského lidu našeho regionu. Nikde to není důležitější než v Jeruzalémě.“
„Křesťanství ve Svatém městě je dnes pod palbou. Práva církví v Jeruzalémě jsou ohrožena,“ řekl král. „Takto to nemůže pokračovat. Křesťanství je pro minulost i současnost našeho regionu a Svaté země životně důležité. Musí zůstat nedílnou součástí naší budoucnosti.“
Mluvčí organizace Křesťané sjednocení pro Izrael (CUFI) Abdulláhovy výroky zpochybnil a uvedl, že „Jeruzalém nikdy nepoznal skutečný mír a prosperitu, dokud jej neosvobodil Izrael“.
„Právě kvůli izraelskému respektu k míru hraje Hášimovské království na některých místech v Jeruzalémě zvláštní roli,“ řekl mluvčí JNS. „A právě kvůli izraelskému respektu ke svobodě se židé, křesťané, muslimové a všichni ostatní těší v Jeruzalémě a v celé Svaté zemi skutečné náboženské svobodě.“
Robert Nicholson, prezident organizace Philos Project, poukázal na to, že se panovník nezmínil o křesťanech trpících v jiných zemích.
„Je smutné, že v jeho nedávných výrocích nezazněla ani zmínka o křesťanech trpících v zemích mimo Izrael,“ řekl Nicholson JNS. „Hlas krále Abdalláha II. potřebujeme pro všechny křesťany neustále. Mezi arabskými vůdci je naším největším spojencem.“
Označil za „zásadní“, aby král Abdalláh „neomezoval své útoky na Izrael nebo neskládal svou obhajobu do nesouvisející obhajoby palestinské národní platformy“.
„Muž zodpovědný za poselství Ammánu a za přijetí statisíců křesťanských uprchlíků zná celý rozsah problémů, kterým region čelí, a je životně důležité, aby je vysvětlil,“ dodal Nicholson. „Křesťanská otázka není politickou záležitostí a vedoucí představitelé regionu ji musí řešit komplexně a ve vzájemné spolupráci.“
Komentáře krále Abdulláha přicházejí v době, kdy se vztahy Izraele s Jordánskem ochlazují, i když se oteplují vazby s ostatními arabskými státy, uvedl Jonathan Schanzer, senior viceprezident pro výzkum ve washingtonské Nadaci na obranu demokracií (FDD).
„Člověk má pocit, že král zdvojnásobuje svou roli správce Jeruzaléma, ale není jasné, jaký to má účel,“ řekl Schanzer JNS. „Vidím, že izraelští představitelé jsou stále více frustrováni jordánskou rétorikou, i když se snaží království ochránit. Člověk má pocit, že tato cesta není udržitelná.“
„Pod izraelskou vládou od roku 1967 existuje jasná snaha o zajištění náboženské svobody pro všechna tři monoteistická náboženství,“ dodal. „Nemyslím si, že by někdo mohl tvrdit, že křesťanská svatá místa jsou nějakým způsobem ohrožena. Mezi palestinskými křesťany může být frustrace z politických důvodů.“
Schanzer upozornil, že Izrael poskytuje Jordánsku zásadní pomoc v oblasti vody, plynu, zpravodajských služeb a bezpečnosti.
„Izrael je zárukou stability Jordánska,“ řekl.
Zatímco negativní veřejná rétorika je často motivována velkým počtem jordánských Palestinců, za zavřenými dveřmi jsou podle Schanzera vztahy méně konfrontační.
„Není žádným tajemstvím, že Jordánci jsou na veřejnosti antagonističtí, zatímco v soukromí pokračují v plodné spolupráci, ale řekl bych, že tato dichotomie je stále více neudržitelná,“ řekl.
V posledních dvou letech se Jordánsko zdrželo účasti na normalizačních akcích, včetně březnového Negevského summitu, který hostil ministry zahraničí Bahrajnu, Egypta, Maroka a SAE.
„V regionu existují nové alianční struktury a Jordánci se zjevně rozhodli stát mimo ně,“ řekl Schanzer. „Jordánsko kleslo z nejvřelejšího míru s Izraelem před nějakými pěti lety na ten nejchladnější.“
Krátce po svém projevu na Valném shromáždění se král Abdulláh na okraj zasedání setkal s izraelským premiérem Jairem Lapidem.
Podle prohlášení premiérova úřadu Lapid vyjádřil potřebu „uklidnit situaci na místě a zastavit terorismus“ před nadcházejícími židovskými svátky.
V prohlášení bylo setkání označeno za „výraz utužení izraelsko-jordánských vztahů“ a „pokračujícího posilování osobního spojení“ mezi oběma lídry.
Lapid a Abdulláh rovněž jednali o způsobech, jak urychlit ekonomicko-civilní spolupráci mezi oběma zeměmi.
