Aktivista pro World Israel News řekl, že nadešel čas pro transparentnost a odpovědnost policie v souvislosti s politikou týkající se židovských návštěvníků Chrámové hory.

Lauren Marcusová, World Israel News, 30. prosince 2021.

Předsedkyně Výboru pro vnitřní bezpečnost Knesetu Merav Ben Ariová v úterý oznámila, že zřídí podvýbor, který bude monitorovat zacházení policie s židovskými návštěvníky Chrámové hory, což je krok, za kterým stojí nevládní organizace Beyadenu (hebrejsky V našich rukou).

Tato organizace usiluje o zefektivnění židovských návštěv Chrámové hory a minulý měsíc přesvědčila vzdělávací výbor Knesetu, aby doporučil židovským studentům navštěvovat toto místo během školních výletů.

Nový podvýbor sledující činnost policie by měl mít zásadní vliv na způsob řízení židovských návštěv Chrámové hory, uvedl pro World Israel News generální ředitel Beyadenu Tom Nisani.

Přestože však Nisani změnu vítá, uvedl, že je třeba udělat ještě mnoho práce, než se naplní vize Beyadenu – aby židovští návštěvníci mohli na Chrámovou horu volně vystupovat a uctívat ji podle svých představ.

Nová éra odpovědnosti

Poprvé bude muset policie umístěná na Chrámové hoře podávat každých šest měsíců zprávu podvýboru Knesetu, aby vysvětlila důvody svých rozhodnutí, jako je například plošné omezení vstupu Židů na Chrámovou horu v určité dny nebo zákaz vstupu konkrétním návštěvníkům.

Podvýbor bude mít kromě odpovědnosti policie za svá rozhodnutí také pravomoc vypracovávat protokoly a dávat doporučení bezpečnostním složkám.

Zákonodárci přítomní na zasedání výboru podpořili Ben Ariho rozhodnutí požadovat od policie větší transparentnost, pokud jde o její politiku na Chrámové hoře.

„Dodnes není jasné, co je zakázáno a co je povoleno,“ řekl poslanec Jom Tov Kalfon, který poukázal na to, že jako zákonodárce sloužící v izraelské vládě podléhá při návštěvě tohoto místa větším omezením než arabský obyvatel Starého města, a to jen proto, že je Žid.

Zmínil, že muslimové mají k dispozici ne méně než devět bran, kterými mohou do areálu vstoupit a kde nejsou kontrolováni, zda nemají zbraně, ale Židé jsou omezeni pouze na jedno vstupní místo a před vstupem do areálu procházejí důkladnou prohlídkou.

„Svoboda vyznání by neměla mít hranice,“ řekl poslanec Nir Orbach.

„Chrámová hora je v Izraeli, a proto se na ni vztahuje svoboda náboženství. Stejně jako je nepřijatelná diskriminace ve svobodě náboženského vyznání, je nepřijatelná i diskriminace v bezpečnostních opatřeních. Buď jsou prověřováni všichni, nebo nikdo. Je třeba provést restart.“

Přehodnocení statu quo

Ačkoli Nisani nevyrůstal v nábožensky založené rodině, pro World Israel News uvedl, že k boji za svobodu židovského uctívání na Chrámové hoře ho inspirovala zkušenost, kterou zažil jako vysokoškolský student.

Po návštěvě Západní zdi s přáteli se spontánně rozhodli vystoupit na Chrámovou horu. Když jeden z jeho přátel dorazil na místo, nasadil si kipu a byl agresivně napaden izraelskou policií, která požadovala, aby si ji sundal.

„Bylo to velmi ponižující a překvapující a probudilo mě to,“ vypráví. Od té doby prosazuje politiku, která by Židům usnadnila návštěvu areálu a modlitbu v něm.

Řekl WIN, že je třeba přehodnotit současnou politiku, která vyžaduje, aby si židovští návštěvníci prohlédli areál ve skupině, a nařizuje, aby je doprovázela ozbrojená stráž.

Nisani tvrdí, že z bezpečnostního hlediska je skupina židovských návštěvníků doprovázená policií nápadná a že může ve skutečnosti zvyšovat možnost útoků.

Nisani poznamenal, že není bezpečnostním expertem, ale uvedl, že lidé s odbornými znalostmi v této oblasti souhlasí s jeho analýzou, že velmi viditelná skupina přitahuje více pozornosti než jednotliví návštěvníci a může přivolat problémy.

Přidělování policejního doprovodu židovským návštěvníkům je podle něj „plýtvání lidskými silami“ a odvádí pozornost policistů od udržování pořádku a bezpečnosti na místě k mlhavějším záležitostem.

Těsná přítomnost policie často vytváří dynamiku, kdy se policisté zaměřují na to, zda se osoba modlí nebo zda se snaží dotknout země, řekl Nisani.

To vytváří problematický právní precedens, kdy jsou lidé zatýkáni za chování, které je jinde v židovském státě zcela legální.

„Když má policie pravomoc rozhodovat o tom, zda má někdo právo hýbat rty, rychle to eskaluje do situace, kdy policie může někoho zatknout za mumlání nebo za to, že si sedl na zem na nesprávné místo,“ řekl Nisani.

Dodal, že „nikde jinde v západním světě“ nedochází k zatýkání z tak pochybných důvodů.

„Policie se musí zaměřit na bezpečnost. Proto tam jsou a proto je platíme,“ dodal. „Ne sledování toho, zda se lidé modlí – to by nemělo být v kompetenci policie.“

Zásadní věc

Kromě samotné Chrámové hory optika židovských návštěvníků, kteří při návštěvě nejsvětějšího místa judaismu potřebují ozbrojený doprovod, nenastavuje pozitivní tón židovské suverenitě v Izraeli.

„V okamžiku, kdy se objevíte v doprovodu policie, dáváte najevo, že se bojíte, a chováte se, jako byste neměli právo zde být,“ řekl Nisani. „(Místo toho) to vypadá jako: ‚Přijdu (jen na chvíli) a (rychle) odejdu. To je halucinace.“

Pokud Židé potřebují k návštěvě Chrámové hory ozbrojenou stráž, není podle Nisáního důvod, aby totéž neplatilo i pro Staré město. Teoreticky by se dalo tvrdit, že každé místo v Izraeli s arabskou přítomností je pro Židy nebezpečné.

„Proč by nemohli (vyžadovat ozbrojenou stráž pro Židy) na Olivové hoře, v Lodu, v Akko nebo v Negevu? To nikde neskončí. Nevrátili jsme se do Izraele proto, abychom se báli a všude nás doprovázela policie.“

Nisani řekl, že konečnou vizí Bejadenu je místo, kde mohou židovští návštěvníci vstoupit do areálu kteroukoli z jeho devíti bran a volně se modlit.

Na otázku, zda by taková změna mohla představovat potenciální bezpečnostní riziko, upozornil, že skutečná rozloha areálu je obrovská.

Místo toho, aby policie měla za úkol doprovázet židovské skupiny, může monitorovat situaci na místě a v případě potřeby zasáhnout.

Bezpečnost by měla být posílena, ale obecnějším způsobem, který není nahlížen úzkou optikou pečlivého monitorování Židů.

„Pokud dojde k incidentu, policie bude reagovat,“ řekl. „K tomu jsou vycvičeni.“