Čeští zákonodárci ostře vystoupili proti teroristům z organizace Hamás. A chtějí je postavit před soud v Haagu. Nový kabinet vyzvou, aby se s jejich žádostí obrátil na mezinárodní žalobce.
Autor: Iveta Křížová, LIDOVÉ NOVINY, 5.11.2021
Český parlament vyzývá k vyšetření válečných zločinů militantní skupiny Hamás, kterých se měla dopustit v květnu během jedenáctidenní války s Izraelem. Poslanci i senátoři chtějí oslovit novou českou vládu s návrhem, aby požádala Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) o řádné prošetření. Unikátní česká iniciativa by navíc mohla být inspirací pro ostatní evropské země, shodují se zákonodárci.
Pod výzvu vládě z pera meziparlamentní skupiny přátel ČR-Izrael a Židovského národního fondu (KKL) se podepsala více než polovina senátorů a více než třetina poslanců. Mezi podpisy nechyběli ani předsedové obou komor. Velkou podporu výzva našla u zástupců z řad ODS, ANO, TOP 09, lidovců i sociálních demokratů. Za Piráty, kteří budou napříště patrně určovat chod české zahraniční politiky, se podepsali jen dva zástupci z 22 poslanců, konkrétně Lukáš Kolářík a Radek Holomčík. Podle bezpečnostního analytika Tomáše Pojara, o němž se v posledních dnech spekuluje jako o národním bezpečnostním poradci nového kabinetu, je vyšetřování zločinů teroristických organizací vždy v pořádku. „A Hamás je teroristická organizace,“ uvedl.
„Mám radost, že se tato iniciativa setkala s takovým ohlasem v Poslanecké sněmovně. Podpisy víc než třetiny poslanců a poslankyň jasně ukazují, že tisíce raketových útoků z Gazy na Izrael v květnu tohoto roku by po právu měly být jednoznačně odsouzeny jako válečný zločin ze strany Hamásu,“ řekl poslanec a předseda meziparlamentní skupiny ČR-Izrael Miloslav Janulík (ANO).
Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) potvrdil, že výzva je určena už nové vládě. Podepsaní v ní vládu vyzývají, aby podle čl. 14 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu podala oznámení o situaci nasvědčující tomu, že byl spáchán zločin spadající do jeho jurisdikce. Pachateli jsou podle zákonodárců osoby, které k palbě daly rozkaz, politický pokyn i ty, které vedly střelbu. „Domníváme se, že bombardování měst a útoky proti civilnímu obyvatelstvu, jichž se letos v květnu dopustila teroristická organizace Hamás proti Izraeli, splňují definici válečných zločinů. Mimochodem na seznamu 20 nejnebezpečnějších teroristů na světě je na třetím místě vůdce Hamásu Ismail Haniyeh,“ zdůraznil s tím, že výzvu i kopie podpisových archů předá příští týden v izraelském Knesetu v rámci oficiální senátní návštěvy.
Květnové boje se považují za čtvrtý válečný konflikt mezi Izraelem a Hamásem od roku 2007, kdy Hamás začal Pásmu Gazy vládnout. Konflikt začal 10. května kvůli nepokojům v Jeruzalému a izraelskému záměru vystěhovat několik palestinských rodin z východního Jeruzaléma. Boje skončily příměřím 21. května a vyžádaly si v Gaze na 254 obětí včetně 60 dětí a 39 žen. Hamás oznámil, že přišel o 80 bojovníků, podle Izraele jich bylo mnohem více. Na izraelské straně bylo 13 mrtvých včetně dvou dětí a jednoho vojáka.
S obviněním palestinských radikálů přišla už v srpnu i organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW), která ještě předtím stihla obvinit z téhož Izrael. HRW nedávno požádala ICC, aby zařadil palestinské raketové útoky a izraelské nálety do stávajícího vyšetřování válečných zločinů spáchaných od předchozího konfliktu v roce 2014. Izrael nicméně ostře odmítá vyšetřování svých kroků jako válečných zločinů, argumentuje tím, že ICC nemá jurisdikci ve vztahu k izraelsko-palestinskému konfliktu, neboť Izrael neuznává ICC a Palestina není státem podle mezinárodního práva.
Česká diplomacie se ve sporu postavila tradičně na stranu Izraele. V době květnových bojů dokonce na radnicích i na Pražském hradě vlála jako výraz podpory izraelská vlajka. Výjimkou byl pražský magistrát ovládaný Piráty, který se k akci nepřipojil. Piráti se totiž celkově netají svým kritičtějším přístupem k Izraeli, čím kopírují postoj většiny zemí evropské sedmadvacítky.
ICC má pravomoc stíhat osoby obviněné z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů na územích států, které jsou stranami Římského statutu, zakládající smlouvy ICC. Izrael ani například USA ho ale nikdy neratifikovaly. Vysocí američtí představitelé v minulosti prohlásili, že rozhodování ICC ovlivňují cizí mocnosti jako například Rusko, které tím sleduje své vlastní geopolitické zájmy. Bílý dům také kdysi prokuraturu tribunálu obvinil z korupce. V roce 2019 USA dokonce vyhrožovaly pracovníkům soudu sankcemi, pokud by se odvážili vyšetřovat americké občany podezřelé z válečných zločinů v Afghánistánu.
