Výstavba desítek bytových jednotek představuje první velkou výstavbu v části „H2“ za posledních 21 let.
Autor: Josh Hasten, JNS.org, 26. října 2021
H2 je pod izraelskou vojenskou správou a zahrnuje jak židovské, tak arabské čtvrti. Nachází se zde také náboženské místo Hrob patriarchů (Jeskyně Machpela), které je posvátné pro židy i muslimy. Židé mají povoleno pohybovat se pouze v židovských čtvrtích H2 s výjimkou zvláštních příležitostí.
Část Hebronu H1 zahrnuje 80 % města, je určena výhradně pro Araby a podle protokolu o Hebronu z roku 1997 podepsaného Izraelem a Palestinskou samosprávou je pod kontrolou Palestinské samosprávy.
Nová výstavba se nachází ve čtvrti „Ezechiášova čtvrť“ známé také jako „Nahalat Chabad“. Plánovaný projekt zahrnuje také několik mateřských škol, veřejné parky a ubytovnu.
Oblast je pojmenována po rabínu Chaimovi Ezechiášovi Medinim, který působil jako hlavní sefardský rabín v Hebronu a byl světově uznávaným a respektovaným učencem Tóry, který žil na přelomu 19. a 20. století. Po svém odchodu v roce 1904 byl pohřben na starobylém hřbitově v Hebronu.
Vrchní plánovací rada civilní správy poprvé oznámila předběžný souhlas s plánem již v roce 2017, přičemž izraelský vládní kabinet jej definitivně schválil v následujícím roce a vyčlenil rozpočet na přemístění a rekonstrukci armádního stanoviště, které se na tomto místě nacházelo posledních 30 let. Samotné financování rezidenčního projektu zaplatí židovská komunita v Hebronu a noví obyvatelé, kteří si byty zakoupí.
Podle Jišaje Fleišera, mezinárodního mluvčího hebronské židovské obce, byl projekt pozdržen u soudu kvůli peticím, které proti stavebnímu povolení podali Arabové na místní hebronské samosprávě spolu s levicovou izraelskou organizací Peace Now. Právě před několika týdny byly tyto petice izraelským okresním soudem zamítnuty a bylo tak povoleno zahájení stavby.
V souvislosti se zahájením výstavby nové budovy Fleisher pro JNS uvedl: „Pouštíme se do výstavby několika židovských budov na pozemcích zakoupených komunitou v roce 1870 a sousedících s dalšími židovskými nemovitostmi. Ve městě máme mnoho arabských kolegů a spojenců, kteří jsou rádi za náš růst. Jednoduše řečeno, není nic organičtějšího, než když Židé žijí v srdci Judeje, ve městě našich předků.“
Budovu Bejt Romano postavil v roce 1879 bohatý turecký obchodník Haim Jisrael Romano. Symbolizovala vznik center mimo „ghetto“ (čtvrť Avrahama Avinu) a sloužila jako penzion. V jejích prostorách byla později zřízena „istanbulská synagoga“.
Odvolání k Nejvyššímu soudu
Organizace Peace Now vydala minulý týden prohlášení, v němž vládu za novou výstavbu odsoudila.
„Vláda se chová jako anektující vláda, nikoli jako vláda změny. Od 80. let minulého století se žádná vláda neodvážila postavit novou osadu v centru největšího palestinského města na Západním břehu s výjimkou jedné budovy postavené pod záštitou druhé intifády v roce 2001. Ministr obrany (Benny Gantz) musí výstavbu zastavit, i když plán schválila předchozí vláda. Osada v Hebronu je ošklivou tváří izraelské kontroly těchto území. Morální a politická cena za existenci osady v Hebronu je neúnosná,“ stojí v reakci Peace Now.
Organizace uvedla, že se v nejbližších dnech odvolá k izraelskému nejvyššímu soudu.
Na druhé straně Uri Karzen, generální ředitel Židovské obce v Hebronu, řekl JNS, že „tento projekt je nápravou historické křivdy v důsledku pogromu na hebronské Židy v roce 1929, kteří byli vystěhováni a přišli o veškerý majetek“.
Zdůraznil, že pozemek na němž probíhá nová výstavba patřil od roku 1876 Židům, ale později, když jej převzala arabská obec, sloužil jako centrální autobusové nádraží města.
„Nyní však,“ řekl Karzen, „byl předán do židovských rukou – do rukou svých právoplatných majitelů.“
