Írán tvrdí, že se během zasedání ve Vídni, které se uskuteční příští týden, se zbývajícími účastníky jaderné dohody z roku 2015, se Spojenými státy nijak nesetká.
Autor: Elad Benari, Kanada, 2. dubna 2021 20:15
Írán v pátek odmítl jakékoli jednání s USA ve Vídni, kde se příští týden zúčastní zasedání se zbývajícími účastníky jaderné dohody z roku 2015.
„Spojené státy se nezúčastní žádného zasedání, na kterém bude přítomen Írán, včetně zasedání společné komise (jaderné dohody) – to je jisté,“ uvedl podle agentury Reuters náměstek ministra zahraničí Abbas Araqchi.
„Je jejich vlastní záležitostí, pokud budou ostatní strany (jaderné dohody) usilovat o dvoustranné nebo mnohostranné konzultace se Spojenými státy … ať už ve Vídni nebo jinde. Íránská delegace nebude s americkou delegací jednat na žádné úrovni,“ zdůraznil.
Jeho prohlášení přišlo poté, co vysoký představitel americké administrativy řekl CNN, že členové íránské jaderné dohody a USA příští týden navštíví Vídeň a v rámci prvního jednání tváří v tvář se pokusí zahájit záchranu tohoto paktu.
Tento představitel uvedl, že vysocí vládní představitelé Íránu, Francie, Velké Británie, Německa, Ruska, Číny, USA a EU budou na stejném městě. Američtí a íránští představitelé se nesetkají přímo, ale tým USA plánuje setkání s představiteli ostatních zemí, které jsou signatáři dohody.
V pátek se představitelé Íránu, Číny, Ruska, Francie, Německa a Británie setkali, aby diskutovali o možném návratu Spojených států k jaderné dohodě z roku 2015.
Írán postupně snižoval svůj soulad s dohodou z roku 2015 v reakci na odstoupení bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa od dohody v květnu 2018.
Současný prezident Joe Biden vyjádřil přání vrátit se k dohodě, ale zdůraznil, že Írán musí pokračovat v jeho dodržování před jakýmkoli jednáním o návratu USA k dohodě.
Írán však návrh odmítl s tvrzením, že „není správný čas“, aby se takovéto rozhovory konaly.
V pondělí bylo oznámeno, že Biden plánuje předložit nový plán k zahájení jednání s Íránem.
Tento návrh Írán žádá, aby zastavil některé ze svých jaderných aktivit, jako jsou práce na pokročilých odstředivkách a obohacování uranu na 20% čistotu, výměnou za určitou úlevu od ekonomických sankcí USA.
