„Izraelská vlajka mi dává pocit vzrušení, sounáležitosti a lásky,“ říká nadšeně muslimská kapitánka IDF Ella Waweya.

Autor: Yakir Benzion, United With Israel, 29. března 2021

Pro miliony surfařů na sociálních médiích po celém světě je tváří a hlasem IDF muslimská žena.

Kapitánka Ella Waweya pochází z izraelského arabského města Qalansawe ve středu země, jen několik kilometrů východně od města Netanya.

Ačkoli mohla použít standardní výjimku, Waweya neboli kapitánka Ella, jak je známá na Twitteru a Facebooku, se rozhodla dobrovolně pracovat pro IDF a je důstojnicí v kanceláři mluvčího IDF, informovaly o víkendu Channel 12 news.

Překonala sociální stigma a nedůvěru, získala si respekt své rodiny a přátel a už se to nebojí říkat nahlas: „Izraelská vlajka mi dává pocit vzrušení, sounáležitosti a lásky.“

Prvních 18 měsíců Waweya svoji vojenskou službu před rodinou skrývala, ale během víkendové dovolenky přišla její matka bez klepání do jejího pokoje a našla svou dceru v uniformě IDF.

„Podívala se na uniformu, obrátila pohled ke mně – a rozplakala se, ale tiše, aby to nikdo neslyšel,“ řekla Waweya Channel 12.

Když se to ve městě s 25 tisíci obyvateli rozneslo, měla Waweya i nějaké negativní reakce, ale vzala to s rozvahou.

„Někteří lidé s tím nesouhlasili. Řekli, že mě raději vymažou ze svého života. Někteří přestali odpovídat na moje hovory. Někteří mě pravděpodobně zablokovali na WhatsAppu. Dobře, rozumím jim a respektuji je,“ řekla a dodala, že se domů vrací pouze v civilu.

„Nemám ty lidi obtěžovat. Naopak. Nyní jsem ve své společnosti tváří IDF. A proto jim musím opravdu ukázat, že si je vážím,“ řekla.

Její příběh je mimořádným příběhem arabské dívky, která šla proti proudu, normám společnosti a očekávání své rodiny.

Je to vzácná kombinace člověka, který se definuje jako Arab, muslim a Izraelec a hrdě nese hodnost důstojníka. Je mimořádně talentovaná a před několika lety získala od prezidenta Medaili excelence.

Dnes je Waweya zástupkyní vedoucího oddělení arabských komunikací IDF a vede tým vojáků hovořících arabsky, kteří arabskému světu představují odlišný obraz Izraele.

Její cílovou skupinou jsou stovky milionů arabsky mluvících osob na Středním východě. Propagační videa s „Captain Ella“ jsou značkou, která se v arabském světě, s miliony zhlédnutími, desítkami tisíc lajků a komentářů a tisíci sdíleními, stává stále silnější.

Kdo ji sleduje? Pro jednou i teroristé Hizballáhu!

Waweya řekla, že ji sledují lidé z celého arabského světa v umírněných i „méně šťastných“ zemích. Když byla na severní hranici Izraele, tak ji na libanonské straně poznali.

„Najednou na mě nějaký aktivista Hizballáhu zavolal: „kapitánko Ello,“ zdá se tedy, že mě znají a pravděpodobně také sledují na Facebooku.“

Dostává také zpětnou vazbu z celého arabského světa: „jeden Iráčan, mi celý den říká: „Chci si tě vzít.““

Waweya je sice v prostředí IDF vyjímečná, není však jediná, protože majitel kavárny Qalansawe Abu-Eliazen Zabarka, sám veterán IDF, pomáhá dalším mladým izraelským Arabům nastoupit do služby.

Zabarka říká, že na rozdíl od Waweye se mnozí bojí svou službu veřejně odhalit, ale budoucnost izraelských Arabů on sám spojuje se státem Izrael a jeho symboly.

„Jsme na tebe hrdí a podporujeme tě,“ řekl jí Zabarka s tím, že časy se rozhodně mění, protože před 10 lety by byla otevřená konverzace o Arabech sloužících v IDF „nemožná“.

Otci Waweyi trvalo rok a půl, než jí rozhodnutí vstoupit do IDF odpustil, ale krátce nato došlo k tragédii, když se její otec stal jedním z více než 6 000 Izraelců, kteří podlehli koronaviru.

„Nikdy jsem nečekala, že by můj táta hrdě řekl lidem, že jeho dcera slouží v armádě,“ řekla a hlas se jí rozechvěl. „Zůstal tady zápisník, ve kterém je, jak dostávám vyznamenaní od prezidenta se všemi fotkami a zdůvodněními těchto vyznamenání. Vždy ho vozil s sebou v autě.“

Když se jí slzy draly do očí, pochválila sílu svých rodičů a řekla: „Pláču, protože můj sen byl a opravdu jsem na to čekala, že bude se mnou při slavnostním převzetí hodnosti majora. Jednou z věcí, které chci udělat, když tu hodnost dostanu, je jít k jeho hrobu a říct mu: ‚Tady to tvá dcera dokázala a měl bys být na ni hrdý.’“

Ellaina matka přišla, když dostávala kapitánské pásky.

„Jsem na ni samozřejmě hrdá. Moje dcera, chvála Bohu, neudělala nic špatného. Vybrala si oblast, kterou miluje. Nechť ji ta závist neovlivní, získala to díky vlastnímu úsilí,“ řekla.

Waweya říká, že je mladá arabská generace v Izraeli dobře informovaná a armáda jí dává mnoho možností a otevírá dveře.

„Co dnes lidé hledají? Rovnost mezi Araby a Židy, Beduíny, Drůzy a Čerkesy. Ta cesta k rovnosti prochází skrze IDF, ministerstvem obrany, policií. Tady to začíná,“ řekla Waweya.

 

„Žiji ve státě Izrael. Takže tady žiji pod izraelskou vlajkou. Nebudu lhát a vztyčovat vlajku Palestiny. Jsem v každém ohledu Izraelka.“

 

„Když se konají obřady a salutuji vlajce … nemusí to být zjevné, ale cítím se vzrušená, s láskou a pocitem příslušnosti. Když jsem u toho, mám někdy v očích slzy.“

Na otázku, jak se sama vidí a identifikuje, Waweya odpověděla: „Jsem Ella. Žena, Arabka, muslimka a Izraelka. To je moje definice. V 16 letech jsem jako každý občan ve státě Izrael obdržela modrý průkaz totožnosti. Znamená to, že jsem Izraelka. Narodila jsem se zde, žiji zde, studovala jsem zde. Všechno, co dělám, dělám tady. Jsem Izraelka. Ze všech úhlů pohledů, ten pocit stále sílí, rozhodla jsem se sloužit v IDF.“

„Jsem stoprocentní Izraelka. A jsem na to hrdá.“