Izraelské velvyslanectví v Ammánu bylo v červenci zavřeno po incidentu, kdy izraelská stráž zastřelila dva Jordánce, z nichž jeden se na ni pokoušel zaútočit.

Autor: Steve Leibowitz, World Israel News

Izraelské velvyslanectví v Jordánsku v Ammánu bude v příštích dnech znovu otevřeno, informoval v sobotu izraelský veřejnoprávní rozhlas. Podle zprávy se někteří zaměstnanci velvyslanectví již vrátili na své funkce, ale nový velvyslanec, který nahradí Einata Schleina, ještě nebyl oznámen.

Velvyslanectví bylo uzavřeno od července, kdy člen izraelské ochranky Ziv Moyal zastřelil a zabil dva Jordánce, Mohameda Jawawdeha a Bashara Hamarneha, když byl napaden Jawawdehem. Incident začal, když se 17letý Jawawdeh pokusil o útok na Moyala pomocí šroubováku. Hamarneh, ortopedický chirurg, byl neúmyslně zasažen kulkou během zápasu mezi Jawawdenem a Moyalem.

Izrael se „hluboce omluvil“ za červencový incident a slíbil kompenzovat rodiny obětí, řekl mluvčí jordánské vlády 18. ledna.

Kancelář předsedy vlády vydala prohlášení, v němž se uvádí: „Izrael přikládá velkou důležitost strategickým vztahům s Jordánskem a obě země budou jednat v zájmu posílení spolupráce a posílení mírové dohody mezi nimi.“ Opětovné otevření velvyslanectví ukončuje jednu z nejhorších krizí v jordánsko-izraelských vztazích od té doby, co obě země podepsaly v roce 1994 mírovou smlouvu.

Dr. Michael Widlanski z hebrejské univerzity řekl pro World Israel News (WIN), že „jednání s králem Abdulláhem je jiné než jednání s jeho otcem králem Husajnem. Abdulláh není tak silný nebo inspirativní vůdce a cítí se být zranitelný ze strany palestinského a beduínského obyvatelstva jeho království. Je pod tlakem, aby vystupoval v pozici silně bránící arabské zájmy. Zároveň byl zahanben incidentem v Ammánu.“.

„Izrael má v Jordánsku zásadní strategický zájem. Jordánci dělají skvělou práci tím, že drží teror ve své zemi pod kontrolou a zabraňují tak útokům na Izrael. Tento vztah je pro Jordánsko ovšem stejně tak důležitý. Království čelí tlaku iránského šiítismu, který řídí jak Irák, tak i Sýrii a jeho armáda není tak silná, jako byla pod králem Husajnem. Potřebují izraelskou podporu, aby čelili strategickým hrozbám na svých hranicích, ale Abdulláh si nemůže dovolit dát najevo proizraelský postoj.“ vysvětlil Widlanski.

„Odškodnění Jordánsku za tento incident je škoda a Izrael by rád vybudoval vztah s Jordánskem založený na dvoustranných ekonomických projektech.“ dodal.

Dan Diker z Jeruzalémského centra pro veřejné záležitosti řekl WIN: „Jordán je kriticky strategickým sousedem Izraele a Jordánsko považujeme za naši bezpečnostní zónu na východ od řeky Jordán. Dosáhli jsme kompromisní dohody ohledně incidentu střelby na ambasádě, abychom tak stabilizovali tento náš zásadně důležitý vztah.“.

„Je třeba vidět, že Jordánci a Egypťané jsou nešťastní, že palestinský vůdce Mahmúd Abbás bojkotuje spolupráci s USA. To komplikuje jejich úsilí o stabilitu obou zemí, protože to podněcuje tzv. „arabskou ulici“. Jordánský král Abdulláh je v tomto zmírňující silou, i když to tak ne vždy vypadá. Máme silnou bezpečnostní spolupráci s Jordánskem. Naši nejdelší hranici máme s nimi a je velmi důležité udržet tuto spolupráci. Někdy Abdullah zneužívá tuto situaci tím, že vydává komentáře ohledně Izraele a palestinských práv v Jeruzalémě. Jordánsko bude vždy trvat na tom, že ono je „strážcem muslimských svatyní“ a nikdy tuto roli nepřenechá Palestincům.“ říká Diker.

Jordánsko požadovalo, aby Izrael stíhal Moyala za střelbu. Izrael dal ovšem jasně najevo, že bezpečnostní ochranku nepošle před soud, ale spíše „bude incident podrobně zkoumat a sdílet svá zjištění s Jordánci“.

26. října 1994 podepsaly vlády Jordánska a Izraele historickou mírovou smlouvu. Smlouva normalizovala vztahy mezi oběma zeměmi a vyřešila územní spory, jako je např. vzájemné sdílení vody. Podpisový ceremoniál se uskutečnil na jižním hraničním přechodu Arabah a Jordánsko se stalo teprve druhou arabskou zemí, po Egyptě, které normalizovalo své vztahy s Izraelem.