Vzorec je naprosto jasný: Izrael je „agresor“, Izrael je stát Židů, proto jsou Židé agresory. Tento nový evropský antisemitismus je ve skutečnosti poháněn globální nenávistí k Izraeli a vzestupem radikálního islámu. Staré evropské spící protižidovské postoje jsou přiživovány ďábelským jedem …

Veřejnost dostatečně nepodporuje zákrok, který by mohl teror Hamásu jednou provždy ukončit. A tak volba leží mezi dvěmi krátkodobými řešeními, přičemž obě dvě jsou špatná.

Jedním z notoricky známých výroků – a lží –, které vzešly z procesu s Adolfem Eichmannem souzeným za významný podíl na holocaustu, je sousloví „banalita zla“…

Pro vyrovnání předpojatosti posiluje Jeruzalém vztahy s konzervativními vládami v těch státech střední a východní Evropy, které mají tendenci být skeptičtější vůči politice Evropské unie.

Mosab Hasan Júsuf je nejstarší syn jednoho ze zakladatelů Hamásu… Měl všechny předpoklady stát se nástupcem a jedním z velitelů hnutí. Proto se mu říkalo „zelený princ“…  Syn Hamásu je napsán autenticky, a proto rozbíjí předsudky a narušuje černobílé vidění světa. 

Přestože je stále brzy na to určovat, jak dlouho bude fungovat příměří na jihu, můžeme definitivně říct, že Izrael bez jakékoliv pochybnosti ukázal, že chce, aby pásmo Gazy zůstalo pod kontrolou Hamásu, ten po mnohých prosbách s radostí a uspokojením přijal rozhodnutí Izraele. Tentokrát měl Hamás…

… v Brazílii se zvýšil počet evangelikálních obyvatel. Bolsonaro sám sebe označuje za praktikujícího křesťana a jeho manželka náleží k evangelikálům… Bolsonaro slíbil, že odvolá brazilské uznání „Palestiny“…

Izraelská armáda IDF v pondělí a v úterý podníkla řadu masivních leteckých náletů na pásmo Gazy, ovládané militantním palestinským hnutím Hamás. Jednalo se o reakci na stovky raket vypálených z Pásma Gazy na Izrael během pondělí. Shrňme si situaci a podívejme se na konflikt trochu zblízka.

Od počátku své existence má izraelský lid nepřátele, kteří jej chtějí zničit. Symptomy nenávisti se nemění. Co se liší, jsou její odůvodnění… V uplynulých desetiletích muselo jako odůvodnění těch samých emocí posloužit politické sebeurčení židovského národa – sionizmus.

Proč se tolik prodlévá s nalezením udržitelného řešení zdánlivě trvalé krize v Gaze?.. Vypadá to, že se politika čím dál víc plete do bezpečnostních potřeb Izraele.

… Omán tedy posiluje Netanjahuovo tvrzení, že normalizace vztahů s arabským světem by nakonec mohla vést k míru s palestinskými Araby, a nikoliv naopak.

Jakou zprávu předají členové EP doma – pravdu o kruté a represivní PA, nebo lži, kterými je nakrmili Abbas a jeho přátelé?…ve skutečnosti to jde ruku v ruce se známým arabským rčením: „Udeřil mě a rozbrečel se, zaútočil na mě, aby si mohl stěžovat.“…

Kromě ideologického odporu vůči existenci Izraele toho Hamás s Fatahem spojuje jen málo, pokud vůbec něco…Hamás také připustil, že přísunu nezbytné humanitární pomoci do Gazy nebrání Izrael, ale Ramalláh.

Odvolávat se na dokumenty, aniž bychom si je přečetli, je však předem odsouzeno k nezdaru. Palestinci to zjistili, když se pokusili použít Rezoluci č. 181 na podporu palestinských zájmů.

Jeruzalém je město zaslíbení. Před tisíciletími byly vysloveny věci, které se uskutečňují v dnešních dnech…