Izraelští představitelé popírají, že by úniky z USA odsunuly údery proti Íránu: „Až udeříme na Írán, každý pochopí, co obnášel váš výcvikový…“.

V době, kdy Izraelské obranné síly pokračují v operacích v oblasti Džabalíja na severu Gazy, někteří obyvatelé hlásí, že na ně Hamás útočí, aby…

‚Přece nenecháte někoho jiného rozpoutat válku a pak sami škemrat o příměří… Izrael odvedl skvělou práci a já na něj nemůžu být víc hrdý‘. A dokazují to všem, včetně těm, jako je teď například náš prezident…

Odvážné záchrany pod silnou palbou, vojáci dopravovaní k vrtulníku bez pulsu a známek života, ale také noční můra z toho, že ztratili přátele při havárii vrtulníku v Gaze; 6 elitních vojáků jednotky 669, kteří střídají službu v armádě s prací lékařů v Soroka Medical Center, vysvětluje…

„Hizballáh skrývá ztráty a skrývá své mrtvé velitele… Chápou, že tím to končí, že už není co řešit – zády ke zdi, to je další fáze… ani Írán nechápe, co se to tady s Hizballáhem děje.“

„Vyzývám vás, abyste stáhl UNIFIL z pevností Hizballáhu a z bojových zón. IDF o to opakovaně žádala a setkala se s opakovaným odmítnutím, což má za následek, že teroristům Hizballáhu poskytují lidské štíty.“

… řada vojáků a odborníků do této doby zdůraznila výrazný rozdíl mezi tolik kritizovaným výkonem IDF při poslední invazi, během druhé libanonské války v roce 2006, a dnes.

K dlouhodobým důsledkům 7. října patří nepochybné uznání, že Izrael potřebuje silnou armádu, aby zajistil svou budoucí bezpečnost. S tímto poznáním přišlo i pochopení, že armáda bude potřebovat zdroje ze všech vrstev našeho obyvatelstva – včetně významného zastoupení haredim.

V době, kdy si Izrael připomíná rok od útoku Hamásu ze 7. října 2023, zveřejňuje mluvčí IDF aktualizované údaje o své operační činnosti v uplynulém roce.

Bílý dům v podstatě řekl Izraeli, aby se vzdal Hizballáhu – místo toho šel Netanjahu do boje. Namísto kapitulace izraelský premiér pověřil IDF, aby zintenzivnila a vystupňovala své útoky. To vyústilo v nejpozoruhodnější izraelské vojenské úspěchy za poslední půlstoletí.

„Obrana musí být vždy úměrná útoku. Když je něco nepřiměřené, projevuje se panovačná tendence, která přesahuje morálku. Země, která svými silami dělá tyto věci ‚superlativním‘ způsobem, to jsou nemorální činy…“

Izrael se na válku proti Hizballáhu připravoval několik let a hned po druhé libanonské válce vybudoval zpravodajský systém, který zahrnoval mnoho informátorů uvnitř teroristické organizace.

Miliony izraelských a libanonských občanů se s touto zprávou teprve seznamují a přemýšlejí, zda to nesignalizuje začátek izraelské pozemní invaze do jižního Libanonu s cílem vytlačit Hizballáh severně od řeky Litani.

V rámci možné ofenzívy byly povolány k severní hranici dvě záložní brigády IDF: „Vaše boty, vstoupí na území nepřítele…“

„Hizballáh dnes není ten samý Hizballáh, který jsme znali před týdnem – utrpěl řadu ran, které zasáhly jeho velení a řízení, jeho bojovníky i prostředky k boji. To všechno jsou těžké rány…“