Ve dnech předcházejících svátku Chanuka dala rychle sílící bitva v Samaří jasně najevo, že spíše dříve než později nahradí Samaří a Judsko jako ústřední bojiště této války na mnoha frontách Gazu, Libanon, Írán, Sýrii a Jemen.
Situace v Libanonu se nyní „v důsledku akcí IDF a bezpečnostního establishmentu změnila od konce k cíli“…
‚Přece nenecháte někoho jiného rozpoutat válku a pak sami škemrat o příměří… Izrael odvedl skvělou práci a já na něj nemůžu být víc hrdý‘. A dokazují to všem, včetně těm, jako je teď například náš prezident…
Bílý dům v podstatě řekl Izraeli, aby se vzdal Hizballáhu – místo toho šel Netanjahu do boje. Namísto kapitulace izraelský premiér pověřil IDF, aby zintenzivnila a vystupňovala své útoky. To vyústilo v nejpozoruhodnější izraelské vojenské úspěchy za poslední půlstoletí.
Představitelé USA očekávají, že současná fáze izraelské pozemní operace v Gaze, zaměřená na jižní část pásma, potrvá několik týdnů, uvedlo…
To, že izraelští politici o útoku nemluví, neznamená, že k němu nedojde. Dokonce naopak – mlčení spíš signalizuje, že přípravy jsou v závěrečné fázi. Izrael si nemůže dovolit úder neprovést.
Jaké jsou íránské plány? Je to zřejmé i náhodnému pozorovateli. Kromě toho, že Írán obklopí Izrael svými dobře vyzbrojenými zástupci pro útok na více frontách, čeká na útok Číny na Tchaj-wan. Současně Severní Korea pod vedením malého buclatého diktátora s podivným účesem zaútočí…
Neschopnost Bidenovy administrativy předložit věrohodnou vojenskou odpověď na rozšiřující se íránský jaderný program přivedla Izrael blíže než kdy jindy k provedení vojenského úderu na Teherán…
„Můžeme na Írán udeřit i bez Američanů. Možná ne tak dobře, ale nesmíme být jako země závislí na Američanech… Juniper Oak měl Íránu vyslat vzkaz: Jste cílem…“
USA „mají kromě jednání i jiné způsoby, jak se vypořádat s íránskou hrozbou“.. Při řešení tak velké hrozby, jako je Írán, „nikdy nechoďte otrhat ovoce. Jděte ke kmeni stromu.“
Ano, tím, kdo současný konflikt spustil, je Hamás, ale když se ptáte „kdo za to může“, tak odpovím, že Írán, Spojené státy a koneckonců i Evropská unie.
Toto všechno vysílá Teheránu jasnou zprávu, že jakýkoliv větší útok proti Izraeli samotnému bude mít pravděpodobně za následek přímý izraelský úder..