Ve dnech předcházejících svátku Chanuka dala rychle sílící bitva v Samaří jasně najevo, že spíše dříve než později nahradí Samaří a Judsko jako ústřední bojiště této války na mnoha frontách Gazu, Libanon, Írán, Sýrii a Jemen.

„Hamás nám nebude diktovat. V rámci zachování statu quo chodili v posledních letech na Chrámovou horu ministři, včetně ministra…“

Bidenova administrativa odložila krok otevření amerického konzulátu v Jeruzalémě, informoval deník Al-Kuds s tím, že tento vývoj je výsledkem…

„Odmítl jsem ten dopis přijmout, natož podepsat,“ zaburácel Begin. „Kdybych na tebe Jeruzaléme zapomněl, ať má pravice uschne,“ řekl Begin prezidentovi Spojených států amerických, „a ať mi jazyk zaschne v ústech“

Clinton napsal, že s mírovou nabídkou, která byla na stole: „Jsem nemohl uvěřit, že by Arafat udělal tak obrovskou chybu …“

„Je to dobré pro Židy?“ – tato otázka byla položena na tolika místech a tolikrát, že se stala pointou. Odpověď, aplikovaná na potenciální Bidenovu správu, bohužel není příliš veselá.

Pokud vezmeme v úvahu všechny mírové iniciativy, které byly za posledních 83 let navrženy, musíme zvážit možnost, že Palestinci nechtějí založit svůj vlastní stát.. Jejich vedení tvrdí, že každý návrh je konspirací a každá iniciativa je pastí.

Ať se nám to zamlouvá nebo ne, platí jedno: Trumpův návrh „území za blahobyt“ je tím nejrealističtějším, s čím kdy západní diplomacie ve vztahu k Blízkému východu přišla, a sice během více než sta let. Přitom i tento nejnovější mírový plán charakterizují typické znaky západních pokynů…

Jen ti nejzarytější přesvědčenci, jako já, tato židovská města někdy viděli. Byl jsem tu několikrát. A varuji tedy Izrael: nezmrazujte výstavbu a neopouštějte tato společenství! Nejde o žádné „enklávy“, ale srdce Eretz Izrael.

Ambasador Friedman popsal americké úvahy při rozhodování o uznání Jeruzaléma, Golan a Judeje a Samaří. Všechny jsou v souladu se zákonem. „Děkuji Bohu, že prezident Trump měl tu odvahu…“