Druhý pilotní kurs
Druhý pilotní kurs byl zahájen na počátku července 1948 u Letecké vojenské akademie v Hradci Králové pod názvem „Zvláštní Školení u LVA“ Účastníky bylo 12 Izraelců se zkušenostmi z dosavadního civilního létání jako dopravní piloti nebo piloti sportovní s malou praxí. K nim později přibyl třináctý Izraelec. Jejich výcvik měl tedy charatker pokračovacího pilotního výcviku. Byl to asi hodně našlapaný kurs. Než byl celý kurs přemístěn ke dni 8. září 1948 do Českých Budějovic, těchto 13 frekventantů nalétalo:
367 hodin za dvojitého řízení a
573 hodin samostatných letů
To dává průměr 74 hodin na jednoho frekventanta, to je úctyhodné číslo. Tato etapa výcviku byla zakončena několikadenní ostrou střelbou a bombardováním na letišti Milovice.
výsledky:
5 frekventantů hodnoceno výtečně
5 frekventantů hodnoceno velmi dobře
3 frekventanti hodnoceni dobře
V hlášeních se vždy vyzdvihuje vysoká motivovanost a neuvěřitelně pevná morálka těchto izraelských občanů. Jejich český velitel, praporčík letectva Jaroslav Lovětínský o nich napsal, že jejich jediným přáním je se co nejrychleji vycvičit a být zařazeni do boje.
Bohužel spěch si vybral i daň. Naštěstí ne naživotech, ale je pravda, že od 20. července do 2. září 1948 zde v rámci tohoto kursu došlo k několika leteckým nehodám. Zde je jejich seznam:
20. 7. 1948 nezvládl přistání Maxmilian Ruff a propadl se s letounem C-2B.521 tr.č A-171 asi z výšky 1,5m. Letoun byl hodně poškozen (vyvrácený podvozek, proražená náběžná hrana, zlomená vrtule atd.), ale byl opraven. Křídlo a vrtule byly vyměněny ve školních dílnách, sejmuté dílce odešly k tvární opravě. Škoda činila 20% z celkové ceny letounu.
20. 7. 1948, tedy ten samý den Salomon Marmorosh po přistání předčasně stočil letoun C-2B.531 mimo dráhu. Letoun byl také hodně poškozen (téměř shodně jako předchozí stroj) a byl také opraven ve školních dílnách, výše škody byla stejná
21. 7. 1948 nezvládl pilot Zivel Cvi či možná Zibel Loi větší odskočení při přistání letounu C-2B.516. Letoun skončil s vyvráceným podvozkem, zlomenou vrtulí a ohnutým motorovým ložem. Byl opraven pouze za cenu toho, že drak i motor musely k tovární opravě. Škoda v tomto případě dosáhla 40% z celkové ceny letounu
23. 7. 1948 začal za letu vynechávat motor letounu C-2B.623 tr.č. A-123. Pilot Daniel Aloni po ztrátě orientace zvolil nouzové přistání do pole JZ od obce Chotělice. Pilot opustil letoun, ale nevypnul požární kohout ani magneta a letoun shořel. To bylo v hlášení označeno za hrubou chybu, která právě proto vedla k úplné ztrátě stroje.
Tyto informace pochází z hlášení velitele Vojenské letecké akademie plukovníka Františka Rypla ze dne 3. srpna 1948, uloženého v archivu Ministerstva vnitra České republiky, číslo spisu 425-361-4
17. 8. 1948 při nočním létání zatáhl omylem pilot Moshe Sidi podvozek letounu C-2B.582 a ten sednul na břicho. Došlo k uražení vrtule, deformaci klapek a poškození pravého křídla. Letoun byl opraven
20. 8. 1948 opět sednul letoun na břicho. Pilot Maxmilian Ruff zapomněl při přistání vysunout podvozek letounu C-2B.584 tr.č. A-194. Opět došlo k uražení vrtule, dále byl poškozen olejový chladič. Letoun byl opraven.
23. 8. 1948 byl na letišti v Hradci Králové pilot Ray Fuchs dlouhý při přistání s letounem C-2B.650, vyjel z dráhy a převrátil letoun. Byla uražena vrtule, poškozena směrovka a kabina letounu. Letoun byl ale i v tomto případě opraven.
Tyto údaje jsem našel zde: http://www.pavpec.info/lva.html
Po přesunu do Českých Budějovic se pokračovalo na Spitfirech. Do přerušení kursu pět těchto frekventantů dospělo na těchto strojích až k samostatným letům. Byli to tito muži:
Fine Moti
Litwitz Gerschen
Shapiro Daniel
Stern Tibryo
Schwatzmann Izaiha
Ostatní dosáhli kvalifikaci pro kurýrní lety a bylo jim doporučeno u domácích polních jednotek výcvik dokončit se zaměřením na stíhací létání
Osobnost jejich velitele je důležitá. A to tak, že velmi. Takže pár slov o tomto muži.
Jaroslav Lovětínský se narodil 20. dubna 1947 v Gross Kadolz v dnešním Rakousku. Prošel československým legionem v Polsku. Byl zatčen v NKVD a prošel několika tábory GULAG-u. Dne 9. března 1941 vstoupil do československé jednotky v Haifě, od 21. října 1942 působil jako pilot RAF u československé 311. bombardovací perutě.
V osvobozeném Československu se stal 2. února 1946 rotmistrem z povolání a působil jako instruktor létání ve Vojenské letecké akademii v Hradci Králové. V roce 1949 byl propuštěn do zálohy a v roce 1953 ho začali trestně stíhat. Jak dopadl nevím, ale pracoval v různých zaměstnáních, dlouhá léta pracoval jako dělník v kosteleckém Osinku. Zemřel 14. července 1975.
Mimo něj zde byli jako učitelé létání určěni:
štábní rotmistr Ladislav Kuška od 25. 7. 1948 zastupovaný rotmistrem Josefem Medunou
dále zde bylo vyčleněno 30 leteckých mechaniků, 1 radiomechanik, 1 elektrikář
denně bylo pro létání vyčleněno 10 letounů
Za stát Izrael jako instruktoři pracovali dva muži:
FUSCH Ray Murray, dobrovolník USAAF
KAPLAN Henry, dobrovolník USAAF
Na závěr textu o druhém pilotním kursu následuje seznam účastníků:
ALONI Daniel
FINE MOTI – vlastním jménem Mordechai Hod, v letech velitel izraelských vzdušných sil, velitel při útoku na arabská letiště v Šestidenní válce.
Mordechai Hod, příslušník 101. Tajeset, v roce 1948, muž vlevo a jako vrchní velitel izraelského letectva
FRIDMANNIS Jonas
GOLDENBERG David, bývalý poručík USAAF
LEWY Reuven
LITWITZ Reuven
MARMAROSCH Salamon
RUFF Maxmilián, vlastním jménem Mayer, pilot letecké společnosti ARKIA, což byla a myslím že i doposud je, izraelská civilní společnost
SCHWARTZMAN Haim Izaiha, v budoucnosti dosáhne velké kariéry a stane se velitelem letecké školy pro izraelské letectvo
SIDI Moshe, vlastním jménem Moyss
SHAPIRO Daniel, budoucí hlavní pilot izraelského vojenského letectva. Zde jsou dva obrázky s touto legendou izraelského letectva:
Na prvním obrázku Dani Shapira nastupuje do Spitfiru „bílá 12“, u něj je další pilot Grisha Braun. Obrázek byl stvořen na letišti Azion air strip, severně od pouště Negevu, rok 1949. Na druhém obrázku je Dani Shapira opřený o Spitfire „bílá 26“, ve stejném roce.
A zbývají nám dva piloti a to jsou:
STERN Tibyro
ZIEBEL Zvi
Třetí pilotní kurs
Byl zahájen 7. července 1948 a probíhal v Leteckém učilišti v Prostějově a u Pilotní školy III. Olomouc.
Velitelem školní letky v té době byl štábní kapitán Antonín Ocelka.
K výcviku nastoupilo 32 osob, a to 28 československých občanů, 1 Polák a 3 Izraelci.
Podle programu výcviku šlo o zkrácený základní výcvik a pokračovací výcvik. Bylo naplánováno nalétat až 150 hodin an letounech Bücker a Arado.
Průprava na dvoumotorovém Siebel Si-204D měla obsahovat 20 hodin. Plánovalo se i 5 hodin soubojových letů. Vybraní frekventanti potom měli pokračovat na Spitfirech, minimálně 20 hodin.
Siebel Si-204D, jeden ze strojů na kterých se létalo v Olomouci a letoun Arado 96, další cvičný stroj použitý v Olomouci
Tento kurs byl rozšířen o dalších 15 frekventantů, izraelských státních příslušníků a program výcviku byl zaměřen odborně.
Na základě prvních výsledků byl praktického výcviku a vyhodnocení psychických a fyzických předpokladů bylo z prvního běhu kursu vyčleněno 10 lidí, kteří byli přeřazeni do Letecké spojovací školy v Chrudimi. Po inspekci inspektora izraelského letectva Herolda Greena ve dnech 12. až 13. srpna 1948 v Olomouci byly řešeny jisté organizační nedostatky:
– pomalé tempo výcviku, což vedlo k nařízené intenzitě letů až 12 hodin týdně, s přestávkou ve výcviku jeden den v týdnu
– personální problémy, což vedlo k opatřením hlavně z izraelské strany
– právní a ekonomické otázky, což pomohlo přijmout takové kroky, které umožnily potřebné věci dořešit v reálném čase, hlavně šlo o potřebné emigrační dokumenty
Nárůst intenzity se ale nepříznivě odrazil v navýšení leteckých nehod a katastrof. Letecký dorostenec Gideon Szuran zahynul při cvičení na letecké střelnici v Židovicích. Velké neštěstí se stalo dne 24. listopadu 1948, kdy se při souběžném létání a plnění odlišných úkolů srazily ve vzduchu dvě letadla, ve kterých zahynuli letečtí dorostenci Juraj Moškovič a Leopold Bergman. K poslednímu listopadu byly oba běhy kursu ukončeny. Z celkového počtu 35 pilotů – absolventů, kteří ukončili základní pokračovací výcvik jich bylo
– 8 hodnoceno výtečně
– 11 velmi dobře
zbytek byl hodnocen dobře a dostatečně. Podle dosažených výsledků jim bylo vystaveno doporučení pro další výcvik.
Seznam frekventantů kursu:
BERGMAN Leopold – zahynul při letecké katastrofě 24. listopadu 1948
BRONSTEIN Lev, vlastním jménem Bronstein Lolek, dnes známý pod jménem Granot
FEDER Ervín
FINK Milan
FIŠER Mikuláš, vlasntím jménem Fischer Mirek, později instruktor singapurského letectva, dnes vystupuje jako Scheffer Meir
JELÍNEK Miloš, dnes žijící v USA s novým jménem Yoeli
KAFKA Ladislav
KOSTA Jan, později letecký instruktor na letišti Ramat David
LANGER Pavel
LAUFER Heřman
LEBOVIČ Emerich, vlastním jménem Leibowitz Imre, dnes Zvi Lavon
MEISL Hugo, později velitel 110. Tajeset, pod jménem Marom
Zde krásná fotografie byvšího Wintonova dítěte Hugo Maroma s jeho životní partnerkou. Jejich seznámení bylo nabito romantikou. Na prvním rande na ni totiž čekal v tanku T-34 před synagogou ve Velké Střelné na Líbavé. Na druhém snímku už je to starý pán, velký přítel naší země a nás, jejích obyvatel
MOŠKOVIČ Juraj, zahynul při letecké katastrofě 24. listopadu 1948
MUNK Peter, dnes RNDr. Yehuda Manor, v izraelském leteckém výzkumu
PLA4EK Josef, vlastním jménem Joe Alon, později velitel 117. Tajeset, zahynul při atentátu v toce 1948
SCHÖN Kurt, vlastním jménem Schumel Schein
SZURAN Gideon, zahynul při leteckých střelbách 25. října 1948
ŠAJO Tibor, podle pamětníků neodešel nakonec do Izraele
ŠAJOVIČ Ladislav, vlastním jménem Shajovitz
Zde uvedení frekventanti byli všichni původem z Československa. Následuje skupina frekventantů, která do kursu nastoupila z Izraele a byla tak označena jako „skupina IZRAEL“
AVIGDOR Josef
AVISAR Jacov
BEN-HAIM Jacov, vlastním jménem Chaim, později velitel 69. Tajeset
BERNSTEIN Menachem
BIREBAUM Nachoom
BUDILOVSKÝ Ishak
BUDNIK Ishak
FELDMAN Moshe
FINGERSH Alis
GROSSER Peretz
KAUFMAN Artur
LACHOVSKÝ Israel
RITTERMAN Arye
RUTH Daniel
WEDELES Oswald
ZWI Ziv
Podle pamětníků se kurus účastnil i POLLAK Stefan. Naopak z pilotního kursu byli dne 21. července 1948 přeřazeni do kursu Letecké spojovací školy v Chrudimi tito frekventanti:
KESSLER Jakub
PŘIBYL Alois
ORNŠTAJN Alex
BERKOVIČ Oskár
GARAY Mikuláš
GERON Chaim
BERNŠTEIN Baruch
NIŇO Šimon
KALO Solomon
MAŠIACH Isak
Bylo to dáno tím, že kurs v této škole se dostal do vážných potíží. Instruktoři a frekventanti nedokázali najít společnou řeč, byly vážné potíže s kázní a hrozilo, že důležitá složka pro chod izraelského letectva nebude vyškolena. Proto po náročných testech došlo k tomuto přeřazení. Toto krajní opatření pomohlo situaci alespoň částečně napravit. Frekventanti vyřazení z kursu v Letecké škole v Chrudimi byli odesláni k výcviku u motomechanizované brigády na Libavé. Skupina Izrael tvořená lidmi s leteckou průpravou u civilních leteckých složek tak kurs doplnila, aby byl zajištěn dostatečný počet vycvičených pilotů.
V roce 1992 byla odhalena ve Vojenském historickém ústavu pamětní deska připomínající naši pomoc Izraeli, která spočívala i ve školení pilotů pro vznikající izraelské letectvo. Při těchto příležitostech bylo několik leteckých instruktorů, kteří izraelské piloty měli ve své péči vyznamenáno izraelskými vyznamenáními. Vyznamenání jim předával izraelský prezident Chaim Herzod. Byli to tito lidé:
URUBA Petr, W/O, 787198, 311 Sqdn, rtn./R/plk., * 15/12/15, Rusava / Kroměříž/, Pilot
KOCFELDA Pavel, F/O, 787471 (149254), 313 Sqdn, por./R/genmjr., * 26/06/17, Horní Suchá /Karviná/, Pilot, † 06/10/92
MALÝ Milan, Sgt, 788498, 312 Sqdn, des./R/pplk., * 30/09/23, Brno, Pilot
PICEK Karel, F/Sgt, 787125, 312 Sqdn, rtm./R/plk., * 02/11/12, Praha, Instrument Repair I
PROKOPEC Josef, F/Sgt, 788143, 310, 312 Sqdn, rtn./R/plk., * 07/02/19, Stradouň /Chrudim/ , Pilot
KIŠKA Josef, Sgt, 788469, 310 Sqdnm čet./R/pplk., * 27/10/18, Životice /Karviná/ , Pilot, † 18/11/94
HÁJEK Jaroslav, F/Lt, 787226 (126100), 311 Sqdn, por./R/plk., * 20/03/15, Jaroměřice n. Rokytnou /Třebíč/ , Pilot, † 23/09/95
ZADROBÍLEK Ladislav, F/Lt, 787552 (132694), 310 Sqdn, por./R/plk., * 14/06/16, Hrochův Týnec /Chrudim/ , Pilot
Z tohoto seznamu vyplívá více než jasně, že ti instruktoři, kteří u nás cvičili izraelské piloty byli stateční a zkušení válečníci. Šlo o elitu našich vzdušných sil a možná i proto ty pilotní kursy měly tak dobré výsledky. Tito válkou prošlí bojovníci věděli, co jejich žáky čeká a snažili se, aby jejich šance v boji byly co největší. Také rozuměli tomu, co pro ně znamená bojovat za vlast – sami tím prošli.
Ale asi by nebylo moudré v tom hledat něco víc než plnění povinnosti. Bylo zde mnoho sympatií, bylo zde mnoho osobního. Ale byl to hlavně plněný rozkaz. A naši veteráni rozkazy byli zvyklí plnit.
Nasazené stroje S-199 a jejich piloti začali ihned měnit poměry na bojištích izraelské války za nezávislost. Už dne 29. května 1948, ve večerních hodinách odstartovaly čtyři izraelské S-199 na svůj první bojový let. Byly to právě smontované první 4 kusy dopravené do Izraele. Každý z těchto letounů měl pod trupem zavěšeny dvě 70 kg pumy a plně nabité kulomety a kanóny. Jedním z pilotů této mise byl Ezer Weizman, budoucí izraelský prezident. Jeho fotografie – viz výše.
Tato skupina pilotů zaútočila na egyptskou motorizovanou kolonu, která postupovala na Tel-Aviv a byla od města vzdálena pouhých 30 km. Egyptské síly čítaly stovky vozidel, včetně deseti tanků. Pumy těžké 70 kg a palubní zbraně nenapáchaly egyptské straně výrazné škody, ale účinek na morálku egyptských vojáků byl rozhodující. Ta utrpěla vážné škody a egyptský postup na Tel-Aviv byl zastaven. Stalo se to u jednoho mostu, který se stal proslulý tím, že je u něj nápis tohoto znění: „AŽ SEM“
Gešer Ad Halom – Most Až sem a moje vlastní fotografie slavného mostu a v popředí nový most přes vádí pro novou dálnici
Izraelci při této akci utrpěli také ztráty. O jeden letoun i s pilotem Cohenem Sidneym, který zahynul, je připravila protiletadlová palba nepřítele. Druhý stroj byl těžce poškozen při přistání, pilotovi se naštěstí nic nestalo. Bylo to jedno z mnoha špatných přistávacích manévrů, kterými tato letadla bohužel proslula. Ale je neodiskutovatelný fakt, že tento útok stejně tak jak tak Egypťany srazil a vojáky Hagany a Palmachu zvedl. Brzy totiž bylo jasné, kdo bude pánem na izraelském nebi.
Na dalším obrázku je David Ben Gurion s piloty 101. Tajeset. Rodící se letecké eso Modi Alon je uprostřed
Prvního sestřelu na S-199 dosáhl 3. června 1948 pilot Mordechai „Modi“ Alon, velitel v té době nově vytvořené 101. Tajeset, při návratu z bitevní akce. Spatřil dvojici egyptských Dakot, improvizovaně upravených na bombardování, jak se nese nad Tel-Avivem. Ignoroval přítomnost stíhacího doprovodu, skládajícího se ze čtyř egyptských Spitfirů, zahájil boj a oba tyto stroje sestřelil. Útok tohoto pilota na jednu z egyptských Dakot ukazuje následující fotografie:
Izraelci celkově koupili 25 těchto strojů, ale do Izraele jich dorazilo 23. Do bojů byly nasazeny všechny.
Následuje přehled, který by měl i když trochu nevyváženě vyjasnit jaký byl osud těchto letadel
Nehody, tedy operační ztráty:
3x došlo k nehodě při vzletu, dva stroje bylo nutno odepsal
8x došlo k něhodě při přistání, z toho dva stroje havarovaly dvakrát, tři stroje bylo nutno odepsat
5 nehod bylo způsobeno neznámými přičinami, jeden po ní byl odepsán
Při přepravě byly ztraceny dba stroje
V bojové akci byly ztraceny celkově čtyři stroje
V boji na palubách těchto letadel padli nebo zmizeli čtyři piloti:
COHEN Eddie, sestřelen 25. května 1948
BLOCH Leslie, nezvěstný od 10. července 1948, pravděpodobně padl
VEECKMAN Robert Laster, nezvěstný od 9. července 1948, pravděpodobně padl
MANN Maurice, známý jako Modi Alon, sestřelen 16. října 1948
Bojové úspěchy těchto letadel byly poměrně dobré. Podařilo se jim sestřelit:
2 dopravní letouny Dakota egyptského letectva
3 egyptské spitfiry
1 syrský Harvard
1 Dragon Rapide společnosti Arab Airways
Dosažené úspěchy byly dosaženy při ztrátách čtyř vlastních strojů, z toho dva protiletadlovou palbou z pozemních stanovišť.
Po dodávce letounů S-199, které rozhodně nebyly strojem, který by se stal pýchou kteréhokoliv letectva, protože z technického a letového pohledu byly toto stroje více než problematické a dá se říci, že Izraelci v podstatě nic horšího už ani koupit nemohli. Díky embargu však neměli na výběr. Jediné Československo bylo v té době ochotno poskytnout Izraeli pomoc. V kontextu s vlastnostmi letadla S-199 je zajímavá cena, za jakou je Izrael koupil. Za komplexní dodávku prvních deseti kusů zaplatil celkem 180 000 amerických dolarů a to v době, kdy se daly pořídit nesrovnatelně lepší Muustangy P-51D z válečných přebytků za 4 000 USD za kus. Na druhou stranu je potřeba vidět, že v této ceně byly kromě letadel i náhradní díly, velké – miliony kusů – množství munice a leteckých pum, opět desítky tisíc kusů, doprava a další složky.
Zákonitě tedy přišel další krok, jendíní o nákupu něčeho lepšího. A to Spitfiry IX. A na ně se podíváme v další kapitole. Na závěr této kapitoly jsem vložil fotografii muzejního kusu Avie S-199 v izraelském muzeu.
Fotografie, kterou jsme pořídili s mojí paní v leteckém muzeu Hatzerim při naší druhé návštěvě v Izraeli.
