Praha Jeruzalém

SHRNUTÍ: Od rozhodnutí v lednu 2012 se EU, spolu s PA, výslovně zavázala k podpoře rozšiřování nelegálního palestinského osadnictví v Oblasti C. To je do očí bijící přehlížení dohod z Osla, o kterých EU tvrdí, že je podporuje. Cílem je vytvořit nepřetržité palestinské osídlení na Západním břehu Jordánu, a tím izolovat a uškrtit tamní izraelské komunity.

Autor: Hillel Frisch, BESA Center, 2. září 2019

Poprvé ve sto let starém konfliktu, mezi sionistickým hnutím (později státem Izrael) a palestinskými Araby, překonávají Palestinci Židy ve strategickém osidlování, ve kterém si sionistické hnutí dosud udržovalo monopol. PA tohoto dosahuje pod záštitou EU.

V červenci 2011 EU vypracovala zprávu s názvem „Oblast C a palestinské budování státu“. Ta byla v prosinci předložena Evropskému parlamentu a Evropskou komisí schválena začátkem ledna 2012. (V meziobdobí mezi vypracováním zprávy a jejím schválením, vypouštěly její úryvky The Independent, britské listy známé svými ostrými protiizraelskými postoji.)

V dubnu 2012 ministerstvo místní samosprávy PA (MPSV) zveřejnilo strategický akční plán s názvem „Plánování podpory palestinským komunitám v Oblasti C.“ EU oznámila svou podporu tomuto plánu v oficiálním dokumentu zveřejněném v roce 2012 nazvaném „Rozvoj území a přístup k základní infrastruktuře v Oblasti C.“

Do roku 2016 utratila Evropská unie celkem 10,5 milionu EUR na vypracování a provádění územních plánů pro 90 palestinských osad a na podporu projektů územního rozvoje v Oblasti C ve spojení s MPSV.

Tato pomoc se výslovně předpokládá nejen pomoc marginalizovaným komunitám, ale také jako součást plánu na pomoc budování palestinského státu. Ve zprávě se uvádí, že plány pro jednotlivé komunity budou „propojeny širším plánováním, jehož cílem je seskupení komunit a rozvoj regionálních plánů“, což je v současné době podporovaný projekt EU a Velké Británie. Tento klastrovací proces je sám spojen s další složkou PA, palestinským Ministerstvem pro plánování a správní rozvoj (MoPAD), které se „podílí na vývoji národního územního plánu, který bude zahrnovat celou Oblast C.“

Společná strategie PA-EU, která podkopává izraelskou jurisdikci v Oblasti C, se zaměřuje na dva subregiony:

• úzký průřez mezi Pisgat Ze'ev a Anatou (co by kamenem dohodil od depa železnice na severní straně dálnice Jeruzalém - Jericho) k Abu-Disu a Eizarii, tři kilometry na jih, a na obou po stranách dálnice rovnoběžně s Ma'ale Adumimem až k Jerichu; a

• jižní hebronské kopce, ze kterých jevidět izraelský pás jižní populace táhnoucí se od Beersheby po Arad.

Hlavní cíl PA-EU je jasný: vytvořit nepřetržité arabské osídlení z jihu na sever od západního břehu Jordánu a současně zmařit izraelské návrhy na vytvoření souvislých čtvrtí od Ma'ale Adumim po Jeruzalém (plán E-1).

Úspěchy PA jsou v tomto značné. Jak se nová izraelská výstavba v oblastech východně od Jeruzaléma snižuje na bezvýznamnou míru, PA se s evropskou pomocí podařilo vystavět desítky tisíc domů (konkrétně 120 000 podle Sarin Alian, izraelské asociace lidských práv) v prostoru ne větším než devět kilometrů čtverečních. Tento počet je více než dvojnásobný v porovnání s počtem obyvatel v Ma'ale Adumim a dalších izraelských lokalit v oblasti.

Většina z nich žije v Ras al-Khamis a Ras al-Shakhada, kde je také malinká vesnička Anata – domov proroka Jeremiáše z Anatotu. Nachází se hned za křižovatkou French Hill, severně od trasy 60 směrem na Jericho. Většina oblasti je uvnitř oficiální městské linie, a tak formálně pod izraelskou suverenitou; zbytek je v oblasti C, kterou Izrael údajně kontroluje. Přesto tu byly postaveny stovky šest až desetipodlažních palestinských bytových domů, z nichž jsou – podle vedoucího důstojníka pohraniční policie odpovědného za místní bezpečnost – všechny nezákonné.

Palestinské strategické řešení v oblasti přichází na úkor kvality života nových obyvatel těchto dvou rozlehlých oblastí. Jamil Sanduqa, vedoucí provizorní místní rady Ras al-Khamis, která je financována PA a EU, uznává, že tyto čtvrti jsou ekologickou katastrofou: charakterizuje zde život jako „doživotní vězení“. Jediná cesta procházející rozsáhlou městskou rozlohou je široká pouze dva pruhy. Je nepřetržitě ucpaná až k 24 hodin hlídanému stanovišti pohraniční policie, přes které jediné je možné dostat se do Jeruzaléma. V případě požáru nebo zemětřesení je zde jednoduše nemožné se tu dostat. Splodiny odpadků pálených v otevřeném prostoru mají ničivé účinky nejen na zdraví místních obyvatel, ale i přilehlých Isawiyyah a French Hill.

Podobné podmínky převládají také v al-Zaimu, což je menší verze Ras al-Khamis dva kilometry jižněji, který padá pod Oblast B. V al-Zaimu také dochází k nedovolené výstavbě poblíž dálnice v rozporu s mezinárodními úmluvami, které stanoví povinné vzdálenosti mezi výstavbou a hlavními dopravními tepnami.

Na východ od Ma'ale Adumim, PA a EU označily provizorní beduínské tábory, z nichž je nejvýznamnější al-Khán al-Akhmar, jako hlavní zbraň, pomocí níž lze transformovat Oblast C na palestinský stát. Tyto rychle rostoucí tábory se nacházejí blízko hlavní dálnice a jsou bez kanalizace a organizovaného úklidu odpadu. Izraelské úřady k tomuto vyčlenily oblast jižně od Abu Dis, která má veškeré potřebné vybavení, PA a EU však přesto nadále popouzí Beduíny, aby své tábory neopouštěli.

Po letech rozhodování Vrchní soudní dvůr konečně rozhodl, že tábor, který je podporován rozpočty EU, stejně jako škola, kterou postavili pro děti squatterů, byl zcela nový, a proto nezákonný. Izrael se však sklonil před mezinárodním tlakem a neodstranil ho.

Né tolik na očích veřejnosti, ale neméně důležité jsou kopce jižního Hebronu. Strategicky tyto kopce ovládají město Beersheba. Ihned na západ od nich leží největší izraelská základna leteckých sil. Z demografického hlediska by koncentrované palestinské osídlení v jižních hebronských kopcích vytvořilo kontinuitu arabského osídlení sahajícího od Gazy přes osu Arad-Beersheba. Regavim, nedostatečně financovaná organizace, která monitoruje nelegální palestinskou budovu v Oblasti C, dokumentovala v posledním desetiletí výstavbu více než 28 000 budov a domů zde.

Je tedy naléhavě nutná masivní izraelská výstavba, která podtrhne historické židovské spojení se Západním břehem, jehož uznání Palestinci je nezbytným předpokladem míru.

Hillel Frisch je profesorem politických studií a studií na Blízkém východě na Bar-Ilan University a vědeckým pracovníkem v Centru strategických studií Begin-Sadat.

 

16. 09. 2019 05:38 427 Daniel Žingor Zdroj: BESA CENTER

Klíčová slova

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem